VENKOV aneb Různé pohledy
Prach a bílé cesty
přes obilná pole;
mezi kolejemi zeleň
a nebe mnohem bližší než kdy dřív.
Matko
Tvoje posvátná ruka
jen dotykem změní
vnádheru
naše pokoření.
Krása a konec
Můj začátek
byl nekonečným zajatcem.
Ženo, více než hodna
svého jména,
Stmívání
Ještě před chvílí
mě oslepovalo slunce:
nutilo mě
kbezmoci nevidomých.
Kolem všechno žije
Kolem všechno žije,
jen vtomto pokoji je ticho.
Poslouchat povyk okolních domů
je zvykem večerů jako je tento.
Ve vzduchu
Mezi nebem a zemí,
mezi podlahami a stropy
všech lidí
visí mrtvá naděje.
Záplavy radosti
Tvá ústa se otvírají
nepatrným pohybem
a všichni duchové přírody
v přívalech jásotu
Mořské břehy
Vracíš se do mé mysli, vítej,
stále ještě nade všechno jasná.
Copak je možné uprchnout,
abych zůstal sám
O pravdě se mluví
Stále živá
jako řeka přikrytá zlatavým pláštěm.
Rychle,
rychleji než vody
Střední cesta
Nemysli si že opustím bitevní pole.
Střední cestou
jdou moje pravdy:
miluji tě, ano, miluji tě