Smutnička

Čí jsou ty utnuté dlaně,
že z nich tolik deště kane .
Tolikrát jsem si tě zimo
v srdci choval,

Stará lampa

Jak hoří,
tolik je při chuti
plameny olizují sklo
a světlo

Rozmluva

Jsi růží tmy
svítící trny hvězd
trhají neklidné srdce
tvé Země

Ostříž

Jsem domestikovaný ostříž
žiju ve Faradayově kleci města
chráněn od blesků a pohrom.
Žiji jen z pečlivě vybraných přeletů

Zimní deště

Voda se roztančila
mezi hluchými mechy
po střechách
okapy jsou plné pláče

Motlitba

Nakolik věříš větru,
kolika básním tě naučí .
Čím by jsi musela být
sloupem, stromem,

Jsi žebrák

Jsi žebrák
poprvé žebráš o vodu
podruhé o světlo
a když jsi obsypaný

Víno

Přeskáče kdejaké kamínky
jako rosa bláznivá
je zlaté
a hoří plamínky

Smrti

Smrti stříbrná,
tkadleno pavučin paměti
ta co přežila,
byla šílená

Do oken nahlížíš begonie

Do oken nahlížíš begonie
tvé rty
můj den po dni líbají
krásná čarodějko snivé agonie

Jsme spolu bolesti

Jsme spolu bolesti,
když svíráš
křídla andělů
pevně do hrstí,

Zahyneš Titaniku !

Já mívám sny , v nich litanie
nad bolestí lásky k zisku
kdo nekrade, ten nepřežije
a všichni skrývají hlavu v písku.

Tím Světlem

Tím světlem lampy
jsem chtěl svěřit
něžnou mlhu rozbřesku
a každým stínem měřit

V dlaních

V dlaních
ti tepe
malý pták.
Vidíš svět

Jen půlnoci

Jen půlnoci,
cínové dívce
jsem mohl dát tolik lásky
to ona

Co ti je ?

Srdce by mělo
mít svůj glanc
proto je obloha modrá
Vyhrávej .

Jsi jako list ...

Jsi jako list
a vítr tebou píše.
Já vím
mám v duši tolik míst,

Jaké je srdce zvláštní zvon

Jaké je srdce zvláštní zvon
buší a buší
a při to ničeho neruší .
To zvon na kostele

Na smrku sedí bůh

Na smrku sedí bůh
a smrká do jehličí
prochladlý studenou láskou
a dítě dole žadoní

Jinak

Úplně opilý namol
s nohama vraženýma
do vřícího asfaltu mrtvé Prahy.
Já poslední rozkradač

Stromům a rostlinám

Jívo,
tvá jarní koťátka
ani nezamňoukají
jsou jako kůzlátka

X X X

Měl bych se pomodlit
za hlemýždě
pod koly mého auta.
Kolikrát se stávám vrahem

Citáty

Láska postupem času
přichází o své zuby,
díky holdování
sladkostem touhy .

Dominikovi

Na straně této pravdy
rostou stromy,
které zatím nemůžeš vidět,
neboť se tě dotýkají

Ležím tu v tobě

Ležím tu v tobě
stočený, tichý had
a nad hlavami
nám proudí stříbrná voda

Poprava jasanů

Vidím jasanech
vytřeštěné
buličí oči pupenů
zírají

Dluhová

Všude plné krámy, přehršle zboží
dojde-li však na placení
je exekukor prst boží .
Do pekla jsme šli ale sami

Píseň o svobodě

O týhle písni
nemá nikdo ponětí
vždy když jsem v tísni,
tak mi z úst vyletí .

Válka s kohoutem

Nepřál jsem kohoutovi
ani jednu slepici .
Za to jeho kokrhání
vytrhal mi uši z kořenů.

Poslání

Proč tu jsme .
to není otázka
to je volání
cítí-li duše křídla

Dveře

Každé dveře mají jiný rub a líc
to truhláři cítí v sobě
údery plískanic .
Ale východ slunce

Pivní slogany

Je-li Kozlík ve skle dobře orosený
připomíná zamženou sklenicí
tvář tajemné, krásné ženy
bílou pěnou tak zářící .

Vistárie

Vistárie řasy tvých kukadel
popálil suchý mráz
ale déšť
svým pohlazením od maminky

Kolik snů má lilie

U studny klečí
a svými listy
jako meči
statečně útočí.

Vášně

Černý,mladý kocour
jaro značkuje
a tolik barev
s jeho pachy obcuje .

Červen hoří

Červen hoří
všechny plané sliby
a popel z přísahy
i vítr

Nemusela být tak krutá

Nemusela být tak krutá
ke své panence
z krajkového kočárku dětství.
Mohla jí to jen pošeptat

Milenka tráva

Ledový vítr táhne
trávu za vlasy
zešediví,
kam jinovatka sáhne.

Kdyby

Kdyby tak na místo
podomních prodejních podvodníků
na vrata
zaklepal skřivánek

Kočka

Kočka vydrží
celé hodiny
číhat v trávě
a když pták

O kameni,bříze a prachu

Prach
s křídly
větru
se při setkání

Tma píše dopisy

Tma píše dopisy
celou noc
mé dopisy Tobě
zatímco

Je

Je podzim
a ptáci lesů
se stahli do zahrad
Osamělý

Zrcadlo

Máš mě za zrcadlo
věčně nastavované,
jako voda životu
a jen z druhé strany

Oběti

List usychá,
nahé prádlo bez těla
na pupeční šnůře oběšenec
Jsi to ty .

Déšť

Déšť
přilepil na okno list
to abych lépe
z vrásek jeho mohl číst

Píseň

Bílá píseň zpívá
o tvých rtech
plných slov
hladových ptáků.

O ní

Její krása prýští jako míza
a tou silou umí
očarovat strom
aby vyschl pro lásku.

Jeho

Jeho suché větve
chrastí nocí
temnou svědomím.
Je černým bezem

Milostná

Voníš po jabloni
a když se svlékáš
každý lístek rosou voní.
Má touha tiše syčí

Nevidomý

Nemůžeš mít bolest jen pro sebe
zasadíš strom
a lýko ti zpívá
a dřevo ti přísahá

Dušičková

Slečna tříbarevná kočičí
běhá ve tmě
bílá do černé zakřičí
sestro mlho veď mě.

JAKO DVĚ VODNÍ KAPKY

Jako dvě vodní kapky,
když se potkají
zazvoní čelem
a pak šeptají

K létu

Noci jsi přeludem
valící se mračna
se zalykají tichem strašné bouře
až komínem tmy

Citáty

I.
Bůh nestvořil
krásnou ženu,
ale naději,

Mám ji rád

Napůl sedlák
s vůní země v srdci
napůl truhlář
s vůní dřeva v duši

Tvé oči hoří jako líh

Po větru stopy
a srdce je zaváté,
sejdeme se v poušti
lásko

Tvé oči hoří jako líh

Po větru stopy
a srdce je zaváté,
sejdeme se v poušti
lásko

Tvé oči hoří jako líh

Po větru stopy
a srdce je zaváté,
sejdeme se v poušti
lásko

Nahá tanečnice

První nahou tanečnicí
byla láska
po dešti toužila
za přívalu vod.

Domácí anděl

I když se dva stromy
tisknou k sobě
jsou rozestoupeny
kořeny

Maličkosti I

I.
Pád sněhové vločky
po hlavě
do tvého oka

A ona měla

A ona měla
ve výstřihu svítání
a slunce
náhle zapadalo

Starý a nový

Jsou růže v pavučině zaklety
stříbrem, solí jinovatky
kdo naslouchá slyší kuplety
sladké, jak berou léto zpátky .

Líbí se mi

Líbí se mi tvé
jarní lži,
když kveteš šeříkem
a vůně tvého těla

Jak je lehké žít, když jaro čistí hlavy

Déšť
zapisuje
do tvé tváře
trávo

Tak tady sedím

Tak tady sedím
a říkám si
jak je mi dobře na světě
a pták

Citáty I

Bůh stvořil svět v souvislostech
a jen ten,
který bohu naslouchá
má schopnost

Kámen

Padl první kámen podzimu
a v očích babího léta jsou kruhy
švestky ojíněné z mlhy
stůňou na rýmu

Mé nektarince

Malá, sladká nektarinko
vítr ofukuje
a popel tvého pylu zapaluje
a v tobě hoří

Bílá

Přišla jsi bílá
podobná mlze včerejší
tělo samý květ,
který vsobě svírá

Jsi

Jsi celá po tmě,
ale tváří ti vane
slunce,
každý jeho paprsek

Miniatura času

Snad tisíce let
jen tak provoněly
a květ
ten padl za oběť

A že ti vítr

A že ti vítr
fouká do srdce
jako do ohníčku .
Sedím v tobě

Zdánlivá podobenství

Malý sotva rozvitý
stonek
pod okapem žízně
je plný vroucnosti.

Proměna

I.
Krokem srdcových listů slunečnice
šumí tvé boky
zatímco ostrý jazyk potoka

Natálce

Zima
věčně mluví a mluví
o své bílé kráse
do zrcadla - ledu.

Leden

Leden
I.
Stříbrná perleť jinovatky
bílí střechy vápnem zimy

Příběh

Matka běží s dítětem
přez nádraží
spěchá a dítě
v ručkách třímá housku,

Ty a rosa

Je rosa kulatou mincí
tisknoucí v sobě dvojí strany
sluneční - plamen
noční - kámen.

Půvabné

Chloe

Chloe jsi ukrytá v lastuře
celé dny,
kdy déšť
zavírá oči leknínů.

Noc

Taková noc,
když srpek měsíce
zazvoní o kámen ve tmě
a dveře se zámkem rzivým otevřou se

Hvězda

Hvězda
Hvězda se koupala v moři,
pak tančila na pláži,
pak sbírala mušle a ulity.

Rozmluva

Rozmluva
Jak je nebezpečné
nahýbati se
z ptačích hnízd,

Hudba

Hudba
Hudba je silnější nežli smrt,
jak ji přežít
tolik chromý

V září

V září
Slívy sluncem tolik přelíbané
z mlhy navařený nach
i bezy jsou

Už zas

Už zas
Už zas do bezů
leze černá smrt
a podzim strojí

Chodím tou ulicí

Stále chodím tou ulicí,
kde si slunce
každé jaro kupuje lípu.
Kupuje si její vůni

Ačkoliv

Ačkoliv vítr
hýbe stéblem trávy
hýbe celou zemí
hýbe i celou tvou duší

Slunečnice

Při rozmluvě se slunečnicí
o tom,
jak se dá prožít
krátký život

Uzlové písmo

Z kapek podzimního deště
navlékaných jako kippu do tvých vlasů
se snažím rozluštit
tvůj červánkový úsměv.

* * *

Padl kmen
až zadunělo v temné zemi
a kořeny
zasyčely jako hadi,

Rakovina

Tak si tě vzala,
vlezla ti do hlavy
a rozepjala
ty podivné ruce améby

Dům

Ten dům
miloval stromy,
protože žil uvnitř lesa.
Ten dům

Rebelie

Už jsme zase jedno stádo
tak to se napaseš
to se zas napaseš
ty naše demokratická vládo .

Kdo šeptá vodu

Je šeříková,
když promluví
a ta její slova
jak ty vonět umí .

V noci

Tichá noc
ukrytá v peří soumraku
soví list
píše brkem šalvěje

O zemi

Milujte svou černou zemi
neprodávejte
jí betonu a poušti,
aby nepřestala zpívat.

Lásko

LÁSKO
buď usedavá
jsem židlí
usedni do mého života

O přístavu

Své lodi
nikdy nenabízej
vlastní vítr
a až popluješ kolem

O stromu a lásce

Přišel jsem na svět
s divokou milenkou
s láskou
přišel jsem drobný

Na EX

Existuje něco budoucího .
krajina
vysušená jarní treska
poslední hodina

Takový život, páchne ...

Můj soused
štípe dřevo
na místo toho,
aby využil komáry,

Už zase

Pták svými křídly
naznačuje věčnost
člověk svýma rukama
osahává smrt

Jaké to je

Na zdi sedí osamělá kočka
a chybí jí náruč
u boudy zívá osamělý pes
a chybí mu náruč

A zvláště, když hora přichází

Na hoře soucitu
květy smutku září
rostou spoře, z pažitu
plynem ocůnů, jenž sváří.

Příběh

Kleistofanes
je hřmícím kyjem
a spravedlnost
rozlévající se ulicemi

Apoštolové podzimu

Na tepny země
přikládá podzim mlhy
to nejsou fáče
to jsou jedové jazyky

Malá Natálka hraje kulečník

Malá Natálka hraje kulečník
úder každé koule
sleduje vrásku
vyrytého okamžiku.

Ahoj modrá květino

Ahoj modrá květino
víš ty,
která si záříš
v očích té,

řekl mi

řekl mi o víně
tolik
jako by byl řeka
a pak mi řekl,

Abych vůbec byl

Abych uživil své děti
říkám do deště,
když kapky – neštovice
znetváří

Útěk

Podivuji se své holi
kam kráčí
zatímco
se sní šťourám vzemi

Do dna

Do dna
( koncert pro klavír a orchestr opus 23, P. I. Čajkovskij).
Pouštím si žilou
a pak žiji prýštivou silou

Tři straky

Tři straky
Tři straky se v trávě hašteří,
že poklady umí najít
jedna druhé nevěří.