Písmák Zlomrdství
Šel škorpion po poušti,
tuze krásné krovky vidí a to lesklé klepítko.
Prosím, pojď se pářit.
Snaživě odhrabává zrnka písku.
Deník puberťačky
Bylo mi 14 let a .
18. 5. 2004 - úterý
Bože, bože.
Líbeznost
Probuzení ze sna,
skořápka rozbitá,
dešťové mraky,
zmrzačené koťátko.
Chmur
Mít vše a přesto nebýt šťastný. Je tohle normální proces. Nebo se nacházím vbujaré pubertě a stále nevím, kam mám složit hlavu. Do jakého klína.
Myš
. jsi snad jen plyš.
tiše, ukojeně bdíš,
v díře když spíš,
vouskem vrť,
Tři bratři
Tři bratři, tři oči a každé dívalo se jiným směrem. Jedno dolů, druhé vlevo, třetí vpravo. Ani jedno z nich nikdy nepohlédlo na nebe.
Slýchávali bratři, že je modré jako Barborky střevíce.
Debil
Rukou kladenou do nozdry,
sposranou nohavicí sedíš,
tupě, přihlouple
sbílým oblakem vočích hledíš.
Veš
„Aj aj,“ zvolala lasička drbajíc se tlapičkou za uchem. Cosi nevábného obývalo hebkou rezavou srst. „Chrochty, kous kous,“ říkalo stvoření sedící a číhající vporostu chlupů zježených. Lasička zděšená, tlapkami zakmitá, schvostíkem svěšeným utíká mezi pichlavým trním, jekajíc však čekajíc vysvobození od zmaru, nářku a tvoru hryzoucího, věrně doufajícího ukojit chtíč po chlupu a jeho dužině, miluj mě, nech mě ty bílá kukličko, svíráš vsobě mor a nitro jest prohnilé hnilobou, udychtěně natěšené na svrab, jež chtivě rozežírá huňaté tělo, bez citu a svědomí jest duše kladélka.
Střep
Kalichu plný moku, bez odporu, smáčíš rty.
Kovový, cínový. Zlehka stéká, cítíš chuť na patře vlhkém.
Bez vzlyku stojící, ladně se rozstříkne, libuješ si smyslné chuti.