Písmák Josephine
Josephine
Hladiny pootevřených rtů přes sebe zlehka přejedou.
Naklonila ses ke mně tak samozřejmě, viděla jsi do mě.
A já viděl divadlo tvého těla rozehrané sgrácií jemnou.
23. 02. 2012
1
1
303
Volné verše
Pondělí
Hemžící se život vhloubce ulice byl pod ní vzdálený a maličký. Po čele jí stékala kapka za druhou. Stála tu bílá jako stěna ordinace, kde jí nepomohli. Neuměli, tak tam ani nešla.
17. 02. 2012
0
1
748
Miniatury prozaické