Celerové víno

těžký krok starou zahradou a ruce se třesou únavou,nebe je čisté a soumrak se blíží. Porost bují a Arnošt je znaven stářím. zahradu již nikdo neseká a dřevěný plot kolem podléhá času.

Perly

Až zase přijde zima
slzy stromů v tom chladu v perly se změní.
Rej vloček . za oknem uschlá kopretina
cesty a vše zahalené v hábitu bilé mlhy. polární snění.

Z lesa a podzemí

Ležící v listí
ve skořápkách započali dílo zkázy.
Uklízeči,rozkladači.
zkázu ve znovuzrození. mění.

Snaha

. snad to nechceš vzdát
když přepadá tě zívání.
Snaha se cení. tak se v noci donuť vstát.

Klíč

Viděl jsem umírat lásku
tam kde dříve vzkvétala.
Často se přání nesplní
byla to vůbec hvězda. co padala.

Uhlíky

Oranžová s rudou se střídá.
Uhlíky v ohništi tiše praskají.
Pár z nich už jen jemně svítí.
Splynou pak s tmou okolní noci.

Makedonie

Volání z mlžných plání
mramorové je tvé srdce.
Až rozbřesk zříš a rosu .
třpytící se v stráních.

Ostrovy

Dálnice vedoucí skrz mé myšlenky.
Pozoruji jak je spousta věcí pomíjívých.
Ostrovy vzdálené , jako nevyřčená přání.

Podzim

Až bůh zahraje na harfu.
Nástroj z vesmírných strun.
A rozvíří listí na pěšinách
vedoucích k domovu.

7 otázek...

Sedmero krkavcůsedmero řek . Sedm temných snůsmích a vztek. Sedmero lamp zářicíchkolem cest. 7otázek.

Až rozhrnou se závěsy....

Kroky na chodbě škol ,lístky do uren padají . a vládcové opilí mocí se domlouvají. potají .
Až rozhrnou se závěsy a vytáhnou žaluzie .

Růže a bodláčí

Rozdrobený bochník na starém dubovém stole.
Drobečky sbírám , na cestě životem.
Měníme šat , střídáme role.
Krásné růže bojují s bodláčím

Saň

A kolik stojí, koupit všechnu tu snahu.
Zbavit se obav a myslet jen na odvahu.
Vzít štít a meč a useknout hlavy té sani.
Jako vítěz ulehnout a jako král.

Jedna letní.....

Vedrem ztrápené pohledy
a já po rozžhaveném asfaltu
pádím na kole .
Krajina a nad ní vlnící se vzduch

Les

Otevírám dveře
a vůně borovic
mi napoví
že les je můj chrám.

Vykoupení

Jako křídla stěhovavých ptáků
jejich mávání.
Jako pohlazení za soumraku
kompromisy,spory a váhání.

Cesty....

Krajina ubíhá za okny
uvnitř vlaku , tvůj úsměv.
Rytmický zvuk železných kol na kolejích.
Paprsky a ženské lokny

Do temnoty a zpět.....

Možná jsem měl radši svůj stín
než sebe samotného.
Svět trpký jako blín
duše stromu stoletého.

Pro tebe...

Slunce se probouzí
v oranžové jsou vykresleny, vrcholky hor.
A zatím co ty spíš
mé srdce hoří pro tebe

Vždy

Vždy.
Vždy v nás něco bude zářit
ani se nemusíš dotknout slunce.
Motivací bude navždy

ČEKÁME.....

Nejvyšší řád vesmíru je láska .
matka myšlenky.
Často nevěříme.
jako motýl , ještě v těle housenky

Skrývám....

Skrývám v rouchu noci své srdcetak oddaně se učíme milovat. Odemknul jsem pandořinku skříňkunemohl jsem odolat.
Skrývám v rouchu noci své srdcetak oddaně se učíme naslouchat. Mnoho věcí bylo objeveno,mnoho zapomenuto.

Podvečer

Podvečer a potůček v lese .
Západ slunce a všechny barvy světa .

Katedrála

Otevírám okna ať čerstvý vzduch místnost naplní.
Poznal jsem že se velká přání někdy nesplní.
Dnes už vím že maličkosti můžou být časem velký čin.
Taky neznám nikoho kdo by oklamal svůj stín.

Tam dole ...

Až se mne zeptáš.
už vím jak odpovědět.
Nechci se s vámi vznášet tam dole
nechci radši už nic vědět.

Do naha.....

A do naha mne svlékákaždá moje domýšlivost. V dobách kdy úspěch v moři nezdarůje blyštící se skvost.
Až na kost a do hloubky své dušesrdce a rozum u zpovědi. Na kopci hrad a z něj namířené kušežezlo ze stříbra a koruna z mědi.

Kouzlo

Mávnu a kouzlo přijde z prázdnajako králík vytažený z klobouku. Nadechnu se a vydechnu a do nory nořím seten z klobouku cupká v temnu. S lucernama v zástupech na konec nory,těším se . Mávnu a probudím se .

Duše

Neměním vodu ve víno,
a přesto se někdy cítím jako on.
Je stále těžší ono břemeno
v dáli slyším jak zní zvon.

Vše...

Jestli můžeme znovu udělat vše lépeproč tedy oči některých zůstávají slepé. Proč nota nezůstane němáa pták v hnízdě nesetrvá. Lahodný je výstup na vrcholale rokle zůstává strmá. Láska a okamžiky v jejím jménu velkolepé.

Žiješ

Někdy nastanou divoké časy.
Protnuté Budhou někdy i Kristem.
Nenávidíš i miluješ
když zhroutí se systém.

Krajinou.....

Je čas dát se na cestu
písek a prach .
Na benzínkách koktejl se zmrzlinou
naděje a tvůj malý strach .

Patrně......

Plná schránka vzkazů a dopisů
patrně už zde nebydlíš.
Přeškrtané verze úvodů a nadpisů
nepotkávám tě ,zkratkama už nechodíš.

Až.....

Mám pocit že se potopím
s tou dříve nedobytnou lodí
Do temnot kde vládne Cthulhu
kde vše nové se ve mě zrodí

Pytlíky od popcornu...

Mezi lavičkama , pytlíky od popcornu
barva oprýskaná tak nějak působí příjemně
opuštěná labuť ta kolotočová
v ní prohlížím malou plastovou truhlu

Jako trn zabodlý...

Jako trn zabodlý
bolí ale nemohu ho najít.
Někdy se vracím , tolik okamžiků
s tebou , nejsvatější romance.

-----

Na Loďce plujem
jezero pokryté listím.
Les tiše šumí ,zdá se mi to .
Komunikujem , kolem je klid

Potichu se ptáš

Kabát z padlých listů oblékáš
mlhavý podzime.
Tvou chladnou rukou,provázky dešťů
splétáš.

Rytíři

Samozvaní rytíři bez koní
bez zábran rabují .
Nouze a ctnost.
Do zlatých bot se obují.

Láska

Kdyby tisíc procesorůchtělo lásku spočítat. Shořely by na uhel ,co vám budu povídat.

Panství

Staré dveře,100 letních obdobídřevo horkem zjizvené. Otevírám a vstupuji na dvůr kdese snoubí bohatství a chudobatajemství do zdí vytesané.
Honosné sloupy , fresky nebeské. Vůně ostružin a jabloň , ta nejstarší co znám.

Do sklenice...

Sníme okurky , mrkev a cibuli . Vypijeme nálev . A do sklenice prázdné, v komoře stebou se schovám. Prosím utáhněte víčko a nerušte.

Světlušky

V lesích světlušky pochytat jsem chtělony mi však najednou,všechny zhasly. Vzpomínám jak zářily. Mé srdce , duše a oči žasly.

Poslední ať zhasne

Místnost a v ní napětíklepem na nebeskou bránu. Dnes už žádné štěstíčko z luk nepřiletíhledáme a hltáme z prostoru pomyslnou pránu. Unavení géniové kráčející skrz mlhavé století.
Provinilé pohledy a nálada vadnevzkazy pod rohožkou.

Lilie

Poledním deštěm lilie smáčenénuceně skloněné a ten květ zmoklýlístky smutně svěšené . mého srdce na podruhé se dotkly.
Zlatavé , krčí se . ať už mraky rozplynou sev kapkách ,vůně jejich opíjí mnemarnivě stébla ohnutá , některá rozbijou sepestíky v řece .

Maják

Místností víří částečky prachulevandule provoní stará zákoutí. Světlo majáku pronikne skrz mlhu mrakůpřiplouvající loď uniká před bouří.
Stará skla a prachem pokrytý stůlzrnka kávy roztroušená po podlaze. Prázdný a rozpraskaný včelí úlv něm plástve pějí o odvaze.

Otěže /- AC Valhalla /

Otěže . V proudech dravých řektvář luny zrcadlí se. Poutník na svém koni,již v míru putujetisíce bitev,nářek a vztek. myšlenky na minulost zas zrodí se.

Opatruj

Opatruj mne jako zrnka písku v poušti.
Opatruj mne v místech ke se nikdo zlého nedopouští.
Ať v podhoubí mě kolébá kámen mudrců.
Ať v hloubi lesa úspává mne pomalý tok pramenů.

Semknutí

Svět se semnknul jen kolem nás
ležíme na palouku ve světle zapadajícího slunce.
Opiáty lásky a tvoje vůně
naše doteky . v té kráse chci uvíznout navěky.

Doteky Zimy

ten jas hvězd v tmavých nocích .
vzduch ostrý bojuje s mrazem.
Stáda koní a třpytící se hřívy,náhle jejich svobodný svět je na chvíli zrazen.

Viděl jsem .....

Viděl jsem hořet svět .
nakonec jsem hořel s ním
i přesto jsem se probudil
. živý. ještě z polí stoupal dým.

Za kapradím...

Pověz mi co se skrývá za kapradímna křižovatkách lesních cest Prozraď mi jestli se to děje , nebo jen sním. zda zvítězím nebo je to jen lest. Za kapradím vlevocelý svět ti do narůčí padne. Ve tvých rukou vše opět rozkveteavšak nebude to snadné.

Záplaty

ZáplatyUprostřed debaty ,přispívám k tématua uvnitř nás, tikající čas hraje neúprosnou hru. Slova se míhají jako částice atomůnad ránem v oparu ,mihnu se tichem. cestičkou k domovu v mlze jak z hororumíjím dav opilců s bodavým křikem. Zamknu zas na chvíli zvědavé myšlenkydo říše snů snad bez mapy trefím.

Uzavírám....

Všechno na čem záleží uzávirám do dlaní,polapené prohry. a výhry co se nedaní. Jako v zimě čerstvý vzduch a v létě vody chlad. uzavírám do dlaní jen dobro, okamžiky, co mám rád.

Sedíme.....

Sedíme mlčky , zády k sobě
srkáme poslední koktejl ze soumraku
já , ty , naše hračky . polapeni v moderní době
stoupáme a klesáme ,jako třpytky v průhledném laku.

Šum /Skalice/

Šum - -Skalice-. a utichne ten šum. vůně kmenů a jehličí. Sedící na břehu a dolů vede srázten um .

Tam....

Sejdeme se tam kde lišky dávají­ dobrou noc
tam kde krajina a její klid přispěchá ti na pomoc.
Tam kde nikdo nebude tě vinit za tvé činy.
. tam kde shodíte své masky a budete donuceni být jiní.

Orel a Medvěd