Pramínek lásky
Když večer strouháš mrkev
nemůžu ti odolat
jsi tak neobyčejná, krásná.
Sleduji, jak se pod noční košilí
Ouplněk chlapa
Když mi bylo pět let, byl jsem sice ještě neosrstěn, ale zato jsem měl hlas jako Johny Cash. Snad to bylo tím hlasem a vyzpíval jsem si na přírodě už rok na to ochlupení. Moje mužnost, do té doby neúplná, nabyla náhle vrcholu. Lze říct, že již ve svých šesti letech byl jsem ouplný chlap.
Pařížská romance
"Já htít poržádný hlap. “ vycenila na mě zuby divá černoška. Nebyl bych to ale já, kdybych nevěděl, co v takovou chvíli dělat. Na nabídku deskové hry nemyslete, bláhoví.
Voníčko plážo
Voníčko plážo. Agátko, Janičko, Blážo, měl jsem tě rád se všemi tvými jmény. Paks odešla, zůstaly jen čtyři holé stěny…
Tak takto by mohlo začínat teskné vytí milovníka, jemuž se z horizontu dní ztratila milá. To ale není případ můj.
Měl jsem být Evžen
Měl jsem se jmenovat Evžen. Po babičce. Maminka s tatínkem mi ale dali jméno Jonáš, neboť maminka všem připomínala velrybu, a nejvíce tatínkovi. Proč vám to ale povídám.
Příběh plný zvratů
Asi by nikoho z vás nezajímalo vyprávění, jak jsem přišel pozdě do školy nebo jak jsme slavili babiččiny stopáté narozeniny. Jste nároční čtenáři, a tak k vám musím přistupovat. Takový úkol je pro mě ctí a zároveň nebetyčnou radostí, neboť i já jsem náročný spisovatel; jako vy. A tak jsem si ani nemusel příliš lámat hlavu, čím vás potěším, zaujmu a strhnu k oné vážné četbě.