Julie
Kapitola první
Tak jako každý všední den, v půl osmé ráno, Daniel svižným krokem spěchal rušnou ulicí do práce. Cesta mu s přesností švýcarských hodinek trvala vždy dvacet pět minut včetně zastávky na kávu ve Starbucks, které se ale pravidelně napil až v kanceláři v jednom z těch moderních, celo prosklených pražských mrakodrapů. Kdyby jen tušil, že mu tolik očekávaná lékařská zpráva zanedlouho kompletně změní jeho dosavadní život, pravděpodobně by už na dochvilnosti tolik nelpěl. Pracoval ve firmě zpracovávající plasty na pozici asistenta vývoje a už dlouho snil o povýšení.
Démoni
Buch buch, buch buch, tlukot srdce ho donutil otevřít oči. Tmu v místnosti narušovalo jen blikající světlo nabíječky mobilního telefonu. Bušení srdce bylo stále intenzivnější, doprovázené hlubokým dýcháním. Buch buch, buch buch, stále silněji znělo v místnosti.
Život není samozřejmost
Na město se snesla tma.
S nechápavým a zděšeným výrazem pomalu couval. Krok za krokem se vzdaloval od dveří starého, omšelého domu,když se otočil a rozeběhl se. Utíkal, co mu dech stačil.
Život není samozřejmost 2
Start motorů narušil jejich loučení. Z obřích komínů tyčících se vysoko nad mořskou hladinou, stoupala oblaka hustého dýmu. Jejich ruce se nechtěly rozpojit. Sklonil se, přivoněl k jejím dlouhým vlasům a polibkem na čelo se rozloučil.