Písmák Vzpominky na Tebe
Vzpominky na Tebe mi Te ozivuji,
Tvuj smich, Tvou tvar, Tva gesta
Vzpominky na Tebe me hreji ale take zranuji,
postupem casu, zustavaji jen ty pekny udalosti v me pameti.
Me nejpravidelnejsi zivotni kredo
Zivot si musime uzivat a ne prezivat. Ja podle toho takyziji, neodepru si nic skodliveho. Jsem si ale vedoma, ze jednoho dne se take trpce probudim s zalem, uzkosti a bolem v me dusi, prazdnotou a osamelosti v mem srdci, bez pomoci, naprosto zmatena a nestastnatak,jak se to stalo snad uz snad tisickrat predtim. A preci.
Protoze Te miluji
Protoze Te miluji
me srdce vzdy bilo pro Tebe
Protoze Te miluji
touzim Ti dat cokoliv
Nemohu spat
Nemohu spat
Sedim v tiche bource u sveho PC
chtela jsem jiti uz davno spat
nesla
Má mysl zmatená
Má mysl zmatená
Má mysl zmatená, cítí se jak růže zlomená, má duše bolavá, cítí se jak tělo ochablé, má touha, city vyprahlé jsou dávno již, už dlouho necítím se jako semišová myš.
Má láska, zda-li někdy vůbec byla, pronikla mi mezi kluzkými prsty zkřehlými, co je to vůbec láska. je to když srdce mé, něha, touha, chtění a chvění stanou se zblblými.
Je to ten pocit pohody, klidu a smíru, je to ta síla, která mi dodává kživotu potřebnou víru.
Pozitivní
Pozitivní
Pozitivní – výsledek testu, co teď stím.
Pozitivní – to snad není možné, jak žít stím.
Pozitivní – to je zlý sen, probudit se chci jen.
Zklamání ...
Zklamání
Obrovské vlny objímají obnažená skaliska vyčnívající zpísčitého mořského pobřeží, přemýšlím ….
Nad hlavou mi milostně krouží pár bílých racků, svou radost se snaží však ukrýt stěží, přemýšlím ….
Vdáli hlubokého oceánu brouzdá námořní loď plující směrem severoseverovýchodního kurzu, přemýšlím ….
Svíčka
Svíčka
Svíčka mžourá a plamen bojuje odhodlaně svánkem, já zírám jak ten plamen vší silou bojuje. Vždy když spatřím jen plamínek ztoho plamene, říkám si, že je po něm, ale on se nevzdává. Dravě se bije dál, pořád se to opakuje, nepravidelně. Plamen uhasíná po nějaké době, ne však vítězstvím vánku, nýbrž dochází vosk.
Park
Park
Vítr něžné fouká do korun stromů,
čísi maminka volá: Děti domů.
Pestré barvy listí mi do očí bijí,
Malá červená růže
Malá červená růže
Malá červená růže tiše voní, mé srdce sladké nádherně zvoní, ta růže červená je pozdrav smíru a pohody života, mé srdce je důkaz odpovědi, kterou omlouvá lidská dobrota. Ta růže červená je symbol krásy světa, to srdce je zase odkaz jako sladká odveta. Červená růže pohltí zlo a nenávist vočích zlých, mé srdce otevře oči modré lidí spanilých….
Aňula