Písmák Zabiják snů
Žije ve mě od počátku
Zprvu neviděný necítěný
Někde v koutku ukrytý
Sílil a rostl stejně jako já
Je nebo není?
Občas se vynoříš jako strom z mlhy
Jako opar se vznášíš v éteru bytí
Nezachytitelná
Někdy tě vídám ve svých snech
Vlaštovky
Až bude všechno blútút
Až bude všechno vifi
Zmizí všechny dráty
A vlaštovky se ulítají k smrti.
Cizinec
Jsem cizincem v každém městě
Jsem však cizincem i v každé zemi
Nechápajíc jejich bohy
cizincem ve vlastním světě
Kdo ví?
Ticho mi řve do uší
V hlavě duní prázdnota
Stojím bez země pod nohama
Dýchám přesto se dusím
Kouzelná krabička
Jsi jako kouzelná krabička
Plná až po okraj písmenek
Pokaždé jiná lepší než prve
Jsi jako kouzelná krabička
Přišel jsem tam sám
Všude plno lidí až padají z chodníkůzataženo schyluje se k deštižádná známá tvář
Vychází z parku. Ve vzduchu je cítit tráva. zastoupím ji cestu
Hudba z pódia se ztrácí, topím se
stéblem se stal její hlas
Pouliční lampa
Snesu teplo. Snesu mráz.
Snesu noční reje. Snesu chcanky kdekoho.
Rozmluva s vránou
Jednou takhle zrána
Sedla na parapet
Stará černá vrána
Povídat si chtěla krapet
Další nádraží
Těžký nehybný vzduch mi ucpal plíce
Pravidelné dunění kol mi ucpalo uši
Oči osleply kmitajícím leporelem
Duše zašlapaná do staré koženky
Úspěšní
Prodíraj se konzumem obklopeni úsměvydoufaj v lepší zítřky
večer koukaj do flašky a bolest je jejich součástí a samota zvykem.