Písmák Antidepres.
Řídím kokpit pilulky a hrnu to svým mozkem,řežem ostře zatáčky, berem to šusem z kopce. Provedeme opravu, v místech kde je to třeba,nové trasy razíme a řítíme se střemhlav.
Průzkumný let podniknem i do krajiny srdce,které občas vynechá a jindy buší prudce. Zabloudíme v komorách, srdečních i mozkových,noříme se do hlubin, vědomí, nevědomí.
V dobrém/zlém (Soužití)
Poškrábané parkety,postel ze dvou matrací,v dobrém i ve zlém s tebou.
Odchlípnuté tapety,daleko do výplaty,celý život před sebou.
Vrtám police nakřivo,ty i vodu připálíš. Navěky tohle pojivo,se z momentek neztrácí.
LockOut (11:55/12:05)
11:55 (Lockdown)
Náš svět už není bourák, prvních příček hitparád,resuscitace nutná, od východu na západ. Z potoků, řek a moří, dávky jedů spolykal,továrními komíny, si kouř potahuje dál.
Bůh si vzal na dnes volno, jde ďáblovi na ruku,přibyla no-go zóna, něco visí ve vzduchu. V ulicích už se šeří, krysy vylézají z děr,zabraly spací prášky, noční živly mají pré.
woni ft. drsnej rap
vim co je zivot, kdo tady za nitky taha
kolem sou loutky,co nekousou jen stekaj haf
sem hrdej obcan, nejsem zadna neci ovce
chteli me sejmout,to leda tak houby s woctem
Rozcit.
Neuchopitelně vzdušné krasochvění,
spává sladce.
Na duši, na těle rozcitlivělý,
píše básně.
Olej v ohni
Vedle mě ležíš a,vedle mě ležíš a dýcháš,začínám být trochu,být trochu znepokojen.
S nádechem dme se tvá,s nádechem dme se tvá pýcha,hned na to šíří se,šíří se nepokoje.
Stačilo říci že,stačilo říci, že spíchám,můj boss že nepočká,a byl na střeše oheň.
Někdo víc pod tlakem,někdo víc pod tlakem bývá,nejenom v rachotě,i na hřišti domácím.
Tisíckrát
Pro tvůj pohled bych vraždil a v kapse nosím nůž,tím do kůže na zádech, mi vyřež nápis “Muž”. Abych si tím byl jistý, ať to na beton vím,co jak kámen mě táhne, kde dnu svým prokletím.
Časy kolem se mění, jak to zpíval už Bob,kdo hrdinou byl dříve, do toho bys teď kop´. Kudy má vést ta trasa, po které mám to brát.
Odpadní čistka
Málo mám,příliš nám nabízí.
Z výlohy kříčí zboží ve slevách,na mě a že ho vlastně musím mít. A nejlíp dvakrát, to potom je cena,panečku, že se weby zastydí.
Lopatou házím osm a půl ať,ať ty hladové krky nasytím.
Malověrný
Zavírám krámek s nadějí,co dříve voněl šalvějí. Když jsem si málo věrný.
Zavírám krámek s nadějí,co dříve voněl zázemím. To když jsem malověrný.
e-MANcipace
Máme rovnoprávnost a tak to má být,oboustranně ať se ale nastaví. Úklid pánských za provozu se zdá fér. Špatně skončíš, být to v garde opačném.
Mužským klínem zdatné hemžení film zná,vyrovnaná partie to nebývá.
Silvestr v Maroku
Silvestr v Maroku,v přepestrých ulicích,hrají nám do skoku,salvy bubnů vířícící.
Silvestr v Maroku,míchání stylů, vůní,ve svém vnitrobloku,do vnitrozemí průnik.
Saharský snowboarding,vypadá na paradox,dokud nevyzkoušíš,vyrazit za svůj zábor.
Silvestr v Maroku,a nejdřív v Tichomoří,do nového roku,zní Stop osamělosti.
Moravské blues
Do pekla co bys panelem, k Bohu tak nějak blíž,a zběsilost v srdci, ta je na obtíž.
Pyramida potřeb od Abrahama Maslowa,ta by mohla v našich žilách povinně kolovat. "Palermo" kde slunce žhne do lidí bez milosti,tam o tom ví svoje, ať se soudí či nesoudí.
Ďábelsky rychlé, drsné jak brus,zemitě snové, Moravské blues.
Těkavá láska
Jak hluboká ve mně brázda je,naší lásky k sobě. Jakou bázi má svým základem,kde má zdroje. Desítky let už se probouzí,každé ráno se mnou. Bezedná stud.
Dýchej
Dýchej,foukni do kamen,ať jiskry se rozjiskří v plamen. Chybuj,vždyť je to lidské,trénuj, kolem tebe je hřiště. Neboj,všechno je lepší,než dělat nic a dělat, že nic. Miluj,každičké ráno,nevol ne, raději zvol ano.
Milánská směs
Amatéři života, jsme bez předchozího školení,chybující studujem, si univerzitu večerní. Na své cestě za sluncem, za jakéhokoliv počasí,ať si uragán zuří, kolem nás anebo v nás taky.
Blízkou duši hledáme, za touhy přijít věcem na kloub,mix vlastnostní, schopností, taky reakcí na událost. Každý trochu milenec, terapeut, kuchař, průvodce,krejčí, rodič, opravář, účetní – zdá se to být prosté.
Volný pád
V Abbey Road si, teď pouští pozpátky,smyčku můzy, co době odolá. A tak já se, nad sixties nadnáším,teď už víme, že byla časová.
Když poztrácím, pod nohama půdu,a nebývá, poznat úplně směr. Tak vyrážím, do mraků na tůru,tam kde schází, pod nohama zem, zde:
Volám tím, svým pádem.
Mejdan´88
Ukápla mi šlajfka, na kelímek s hořčicí,Slavie i Sparta, jsou Bohemce kořistí. Byl to velký mejdan, na který se vzpomíná,účast žádná béčka, pískala se rovina.
Hrozně se tam lilo, vyznával se volný styl,venku hrozně lilo, kdo se vyznal ten tam byl. Na kytaru frajer, sypal trumfy z rukávu,záda mu kryl Majer, Honza - ten od Žluťáků.