Písmák Nad mojí hlavou
Poblíž, všude kolem, se shromažďují andělé,
s žiletkami nad mojí hlavou.
Můj strach roste a kapky krve tančí v prostoru mého vězení,
v temném území mé hlavy.
Zase ráno
Křídla se smějí dosažení prázdna a na jejich kloubech záhadná zranění,Písečné snění měkkého moře,nápoj snů pro unavené blázny.
Pláň pokrytá rozprostřenými kostmimstivá fatamorgána je mele na střepy snůzrcadlících uschlou růži rozfoukanou beztvarými kouzelníky.
Stojím před potrhanými kulisami,loutka poháněná roji mrtvých včel. Stojím před chrámem lží,umírám tichem mlčení mezi námi.
Jeden večer
Ve světě uvnitř mé rozpraskané lebky víří žiletky chaosu,vlastni vzpomínky se mi smějí,mozek stočený uvnitř ruin osvětlují jen blesky zubatých ostří.
Ty jsi stále stejně smyslná jako drápy šelmy. já se rozpadám v černém tornádu skrývaného vzteku,ty jsi klenot hořkosti a natřásáš andělská křídla. Věříš že v odpuštění v tomto světě, ale můj led je prašná pláň.
Tiše
Tiše
Spíš. a já se v nekonečné temnotě šířím,světlušky přijmou mou louku, ale zbytečně. všechny falešné myšlenky mizí a sněhové vločky čekají na přelud. Tiše.
Bouřka
Bouřka
Proč se třepotáme nevidoucí a v křečích. Skučíme stočení uvnitř svých bolestí. Našel už kněz svého tupého hada obklopeného hejnem nezjistitelných havranù.
Máš černé oči bránící se se nádherným bouřkovým mrakům.
Vzpomínky
Vzpomínky
V mém dětství jste byli ztraceni jak váš osamělý svět,byl jsem vždycky tak necitelný jako váš had opouštění. Vaše sny touží po proklaté paměti a truchlí,ale mé klikaté myšlenky vzrušeje násilí. Bezmocný hmyzí spánek a hledání světce uvnitř města - děsivé. Víření a cesty jinam.