Písmák Nejsem
Dneska nejsem.
už ani zítra nebudu
vždyť stejně zkameněl jsem
a rozpadám se na hrst hlíny
Klaun
Dejte mi ránu z milosti, mlčky prosímnikdo neslyší mnenikdo nevidíjá a můj nos a nohy bosý
Vedle mně v trávě zůstaly jen čerstvé stopyco nesvane vítr nesmaže déšťnevezme ostří kosy
Ty prázdné stopy hrůzu nahánípřináší pocity bez myšleneka myšlenky s cityschovají se a tvář klauna . navenek
Chtěl bych
Jen tak sedět
Držet Tě za ruku
a nechat vodu plynout
jen tak sedět
Sbírání
Vpropasti galaxií,
se síťkou na motýly
zbloudilý poutník
Snažím se pochytat
Srdce a rozum
Rozum se srdcem si nerozumí
proč myšlenky se pletoudo citů .
a city v hlavě dokola se točí .
Jak Staroměstský orloj pravidelně běží
Prokletí
Samota, má milenka všedních dnů
mne sevřela v pevném objetí
na lukách zvonky zvoní, dav čumilů jásá
a katova sekera tiše vzduchem letí
Křídla
Stojím u okna
křídla chci mít a letět
jsem blázen
ale se štěstím
Minulost
Minulost.
nekonečný boj.
s řadou vzpomínek
a s bolestí která se protkává s přítomností
Hledání barev
Svět zahalila mlha
a cit zabloudil
někde ztratil se s láskou,
sníh a led čeká opodál
Kde je ?
Život není v kousku plastua jméno v mé občance úplně cizí zdá se
Kapka rosy
S ranní mlhou kapka rosy
perlička třpytu jasná
sesluncem stárne.
Hledani citu
těžko se rozhodnout
zda hledat v srdci
či probouzet duši
nebo jen čekat
Chvěješ se...
Chvěješ se,když svými prstydotýkám se tvojí kůžea lehkými plátky růžejak samet tě pokrývám
Chvěješ se,když moje ruce laskají tvé vlasya pramínky tvé krásypadají na krásnou tvář
Chvěješ se,když moje ústadotknou se tvých víčeka jak stříbrný klíčektvoje oči zamykám
Chvěješ se,když moje dlaně pohladí tvé bokya já posílám své sokydo dob ledových
Chytání času
Čas chycený mezi prstymarná snahamezi prsty proklouzne
kapka rosy která spadnechvíle třpytupod pohledem zamrzne
třpyt měsíce na hladiněvlnka smutnásvětla kousek nalezne
smutek očí romantickýchptáček bílýsrdce navždy zasáhne
Clovek v boji
S medailí za zásluhy,v boji s vlastním životema se dnemkterý se pořád dokola opakuje
v boji předem prohranémkdyž rozum nad srdcem nikdy nevyhrávájen dělá ze života přebytečnou věc
křižácké taženíproti své dušivyhlásit bych chtělaby se rozprchla na útěku
a na stole před seboutěžkou palicí rozbitédva hrníčky se srdíčkemkteré se marně pokouším slepit
Kapka deště
Spadla jedna kapka
s milióny sestřiček
a vodopády zaplavila
tisíce lidských duší
Hledání
Najít láskukdyž věřímlehké zdá seproč však ztrácí se tak nečekanědobrou noc lásko. nebo sbohem. slůvka jako kousek ledu. když se noc srazí s ránema odcházíza princem na bílém koni.