Písmák Analogramy I.
Slovní účely
z písmen svět
volbou označených
formou oslovit
Snění tak občas
pláč kulatých střepů
mi otevře vůni tmy
co děravým otvorem
se vysvlékáz pravidel
Předtím
příchuť duhy
vábí každou tvou buňku
jako malé zrcadlo
co chce být plné těch chvil
Vzpomínka na taneční
krok sun krok
závan jemného parfému
ze záhybů šatů
krok sun krok
Být tvou hostinou
Na stříbrném tácu lože
si mě rozprostřeš
mezi ovoce svých pocitů
a přílohu vysněných hříchů
Variace mezi námi
Jsi houslový klíč mých not
bez tebe nejsem nic
jsi houslovým klíčem mých not
králem celé mé krajiny
Noční vzplanutí
Škrtni sirkou ve svém srdci
a staň se svící
pro osamělost druhých
a naději všem
Možná samota muže
ohořelé milostných dopisů roličky
od bývalých lásek plno vrásek
v hrdle osamělá slova citů
nedočkavý srdce pokoj
Staré časy
Vítr mezi hradbami
kdysi hradu mocných
pohrává si slistím
předtím i teď
Vysvobozený
Ve svitu luny
jsem provlnila tiše alejí
až k té bráně
smutky a břečťanem oděné
Kaštany věků
ruce propletené
jako sítě nočních rybářů
a nad námi
jen hvězdy mezi kaštany
Bouřka
Za oknemTitáni bojují
až z toho kov pláče
a okapy se při té hudbě
mrouskají pod deštníky střech
Stejné nevšednosti
Neslyšíme
jak dlažební kostky
jedna k druhé
strachem se tisknou
Pro...
sojčí pírko schované
i špetku jehličí
to pro štěstí
podkovu nade dveřmi
Krabička pokladů
hluboko pod víčkem
krajina odznaků
z táborů pionýrských
království kuliček
Jednou větou
tón nejhlasitější
jako vůně v nás
je ti na stopě
ty doufáš
konstatování 1
do lásky
by oba měli jít
všemi smysly
a všemi prostředky
Už je pozdě
v jídle chuť popela
jako když poslední
masařka za oknem
nepozná se v odrazu
Pohřební blamáž
břečťan na zdech hřbitova
plazí se
jako šílený prosebník
na schodech kostela
Vítr neumírá ani v polích, Zinovjeve
Čte z moudrosti letokruhů
do dálek plání
ze sněholistí
staví hráze
Dlouhá chvíle
čas jako by se zastavil
a potlačen tmou prostoru
jen smutně zírá
přes zamlžené okno
Svoboda duše
Tak jako
hříva koně cválajícího letní bouřkou
oči dravce, co smějí se dálkám
Tak jako
Hříšné elixíry
Po doušcích navzájem
vychutnáváme svou přítomnost
nechám se dobývat
a pak sladce rezignuji
Podlehnu tvému tání
Vpíjím své polibky
do kůže tvého těla
jsi jako lovec
chycený svou zvěří
Tomu, co by za své sny měl bojovat
Dětské srdce tak velké
že všechny dívky kolem
tam mohl mít
ale jen ve snech
Podzimní smutnění
Ojíněné jeřabiny
ti nad hlavou tiše zvoní
že čas je jít dál
a na řasách zůstane
Marné spěchání
chvíle se dál převalují
ale čas je neúprosný
a tlačí ručičky hodin
k dalším číslům
Kde jsme si v dětství přáli
Když projdeš alejí kaštanů
po dlouho neopravované cestě
staneš před železnou branou
uvězněnou v odrolené zdi
Pozor na ně!
Jiná slova
smyslem pokroucená
co nám uzlíky
v hlavě způsobí
Život tak občas
Jako noční brouk
plazit se tmou.
Vždycky, když se ti zdá,
že se ti život rozsvítil,
Advokáti
Tichý dým,
co zahaluje pár postav
těch původců mazané moudrosti a sečtělosti,
která zbavuje klienty možnosti volby - CO S PENĚZI .
Moře o ní zpívá
Pod bílými křídly
se nechám unést daleko
od denní všednosti světla
do snu za zdí vln
Tajemství bodláků
Ve větru
bodlák se brání
a v dálce
potok píseň zpívá
Závoj srdce
Kdo nám seje osud
když sami jsme si vojskem
s mečem nablýskaným
Nad hlavou modré nebe
Předehra v nás
Tiše zakřič do mých vlasů
že z vášně upleteš mi cop
a směj se
Nahá chci s tebou tančit
Vláčnění
Sedím a dívám se
do bývalých mraků
krása pomíjivosti opadla
jako listy z ovadlé růže
Jsem tvá kniha
Otevři mě dokořán vesmíru
čti v mých větách
a rozlušti jazyk mých slov
Smyslně otáčej mé stránky
Medajlonek
V dětství křehulka
co silná rozhodnutí činila
a pravdu či spravedlnost
vší silou bránila
Večerní nejistota
Světlo zhasne
já jdu spát
prý co nevím
dám si zdát