Ty...
Máš oci modré jako nebe
Jako řeka, co zebe
Máš oci modré jako pomněnky
Jako dvě usměvavé panenky
Padající hvězda
Venku je tma
Jen pouliční lampy svítí
Občas projede auto
Nebo projde člověk
Objetí
Zima a chlad proudí mým tělem
Místo tepla a hřejivého pocitu
Však tu taky sedím a téměř nežiju
Za chvíli se to změní, zase ožiju
Podzimní láska
Listy na stromech už zase stárnou
Každou chvíli nějaký z nich spadne
K zemi se snáší s ladnou lehkostí
A každý jinak zbarvený.
Šeřík
Odešlo něco, co měla jsem tak ráda
Co jsem vždy považovala za kamaráda
Krásně voněl a zdobil mou zahradu
Vždy dokázal mi pozvednout náladu
Štěstí
Jdi za hlasem svého srdce
A neohlížej se nazpátek
Zahoď cestou, prosím já tě
Klíček od těchto vrátek
Schází mi...
Trápím se, trápím
a nevím, jak ti říct,
že scházíš mi čím dál tím víc.
Scházíš mi ty a tvá láska,
Proč...
Proč usmíváš se na mě
a proč nejsi můj kamarád.
Snad miluješ mě tajně
a nevíš, jak říct: "Mám tě rád".
Žádost
Chci slyšet tvůj hlas
tebe vidět zas
do očí tvých se dívat
tvou ruku ve své mívat
Útěk
Utíkám pryč z tohoto města,
už nedrží mě zde nic,
vzduch nečistý je a leptá,
nikdo už nevnímá nic.
Život je...
Život je překážka za překážkou
Život je nic, když není tvořen láskou
Život je chvíle, kdy jsem
Život je, když spolu někam jdem
Hlas srdce
Bylo, nebylo…
Za mnoho horami a kopci u jedné malé říčky byl palouček. Krásný pohádkový palouček. Palouček byl kolem dokola lemován stromy, lípami, duby, buky, smrky, jedlemi i borovicemi. Na paloučku v zelené trávě kvetla spousta různobarevných rostlinek.