Písmák Pocit
Mám hrozný pocit, prostě vím, že se něco děje.
Netuším však co, ale je to něco moc špatného.
Bojím se Myšáčku hrozně moc,
že to co se děje,
Lži a bolest
Chce se mi umřít,
nevím co si mám myslet,
tys mi lhal a já Ti četla zprávy.
Vím, že se to nemá, ale já věděla, tušila jsem, že jsi za ní byl
Vztek
Přestal jsi mi věřit a já zas nevím jestli věřím tobě.
Proč jsi mi to neřekl.
Nic z toho by se nemuselo stát.
Ale zlobím se i na sebe, že takhle jsem to řešit neměla.
Nenávist
Lžu Ti.
A proč.
Hlavně proto, že mě naštvalo, že když se jí něco děje,
tak první podezdřelá jsem já.
Beznaděj
Bavím se, ale je to jen zástěrka,
protože mě to moc bolí a kdybych to nedělala,
tak bych asi musela jít skočit z jihlavského mostu rovnou na dálnici,
protože by ta bolest byla tak silná, že už bych se jí neubránila.
Strach
Tak už víš, že za to můžu,
ale ne že to všechno dělám,
to Ti teprve budu muset říct
a moc se bojím, protože už teď zase jsem v tvých očích spadla někam hluboko.
Bolest
Myšáčku je mi tak špatně,
tu bolest jsem chtěla zahnat práškama,
vzala jsem si jich hrozně moc
a je mi teď hrozně,
Pochybnost
Odpustil jsi mi.
Možná ano, možná ne.
Napsal jsi, že jsi se rozhodl pro mě,
ale taky jsi napsal , že to pro tebe bylo nejtěžší rozhodnutí v životě.
Neschopná husa
Jem neschopná ak ničemu,
rozbrečím se v hodině,
jsem husa.
Cítím se prostě teď hrozně,
Ke dni 30. 4. 2004
Zase jsem hrozně moc pila,
abych ze sebe dostala všechen ten strach, bolest, vztek, žárlivost
a abych měla zas ten pocit, že je to v pohodě,
že jsem dost dobrá a abych se mohla bavit.
Zápisky zářijových dní . . .
01. 09. 2003
Přišla jsem třeba na to, že už sem nějak něpatřím, nezapadnu zpátky ani kdybych chtěla, už to není ono. Cítila jsem to zrovna dnes, nemůžu si na to zvyknout, ale asi to tak bude lepší.
MALIČKOST
ODPUSŤ MI PROSÍM MOU NEDOKONALOST,
MÝCH POCITOVÝCH VLASTNOSTÍ,
TOLIKA ZKRUTEK JE V MÉM DĚNÍ,
JAKO ŽIVOTA V OSAMĚNÍ JEST.
.
NEVÍŠ A NEVÍŠ, CO TEĎ DĚLAT MÁŠ, ANEBO VÍŠ, TAK PROČ TO NEDĚLÁŠ. JEN SEDÍŠ TADY A LITUJEŠ SE, JAK MÁLO ČASU TEĎ UŽ MÁŠ, KDYBYS JEN DĚLALA TO CO BYS MĚLA, PAK NEMUSÍŠ SE VŮBEC BÁT. VŠAK UVIDÍ SE ZA 2 TÝDNY. CO PAK S TÍM UDĚLÁŠ.
...
Včajový polštářek ulehnu s tebou,
když pronikavým světlem prodere setma,
pro bílou lasičku světelných let,
podívám se na chviličku na onen svět.
Hloupoučká
Jemná a vzdálená,
máš to co jsi vždy chtěla
a přesto nejsi spokojena,
až přijdeš na to,
Rozpolcená
S duší svou,
i s duší té druhé,
běžíme bleděmodrou tmou
a sejdeme se v hrobě.
Schizofrenní
S barevnými sklíčky,
když už konečně je šťastá,
trápí ji pořád myšlenka,
černá a přenešťastná.
Vystrašená
Obloukem vyhýbá se lásce,
s duší černou a srdcem v hrobě,
ze strachu a bolesti,
nikdy nepozná ten cit,
Černá myšlenka
Spoutaná křehkým citem k tobě,
jsem svázána nebezpečnou touhou,
srdce mé Ti nikdy nepatřilo,
ale kousek mé duše je jen tvůj.
Iluze
Ten dlouhý pohled do očí,
jakou dobu jsem jej neviděla.
Snad vracíš se mi zpět,
má lásko nevinná.
Paleta
Na paletě barev hledám červenou,
žlutou, modrou nebo zelenou,
nechci už černou já malovat,
či odstínami šedi.
Bez názvu
Pocitový klam mě i tebe povije,
je to však jen iluzorní naděje.
Světlo v našich očích zhasne,
když projde kolem a vše živé zabije.
Zamyšlení
Kde myšlenka ztrácí se ve tmě,
já sedím s miskou čaje,
hloubám o stvoření světa
a smylu života.
Srovnání /let minulých/
V dekadentním prologu,
šedých a bezbarvých slov,
černé myšlenky minulých let,
zaznamenány jsou na papír hned.
Nový cit
Milovat je ten zvláštní pocit,
který mi není cizí,
však být milovan,
je jiný pocit,
Vzpomínka
Chtěla bych tě a hrozně moc,
jen nevím jak Ti říci mám,
že hrozný strach v sobě ukrývám,
když najednou, tě vedla sebe mám
Půlnoční sen
Pod zavřenými víčky,
jak pod duhovými sklíčky,
čtu tvůj sen,
zavřený jen,
Zrození
Volná a nádherná, koupaná sněhem,
čistá a nevinná,
šílená, zároveň.
Nebesky krásná,