Říkanka pro Štěpánka
Na paloučku u doubku
má zajíček chaloupku.
Ráno vstal a hupky hupky
ke studánce čistit zoubky.
Strach
A zas mi sedí na víčkách
tíží jak smutek při svíčkách
víří mi myslí šedý prach
kouká se na mě vlastní strach
Poutník
Pěšinou v polích
poutník sám jde
mlčky a ztěžka
o hůl se opírá
Píseň
Vdechl jsi píseň do proutku bezového
a svými prsty dáváš jí tvar
stoupá a line se ze srdce tvého
stojíš tu abys jí navěky hrál
Legenda
Leželo srdce v prachu křižovatky
zraněné,neznajíce cestu zpátky.
připadalo si zoufalé abědné
zdálo se mu, že nikdy
Kamarád
Horskými potůčky slzy se třpytí
večerním ohníčkem vzpomínka plá
po cestách lesních už nesmíme jíti
s tím kdo bolest mou navěky zná
Byla jsem...
Byla jsem stéblem
ve vyprahlé stepi
žalostným zpěvem
nad zbytečnou smrtí
Viděla jsem ho!
Dnes jsem ho viděla.
Pádil od skalky k rybníčku,až se mu bambulka na zelené čepičce natřásala. Očuchával sněženky pod smrčkem a pak se na chvíli ztratil mezi polínkama. Po špičkách jsem obešla túji.
Temnota
Padám do studně
své duše.
Svržena z výsluní naivity.
Chtíc pochopit nenávist věčnou
Jahody
Ze stráně pod lesem
jahody si ponesem.
Budem je mít se smetanou
lenoši ti nedostanou.
Zapomnění
Pod rozbitým oknem starobylého kostela
černý prach na oltář zapomnění usedá
paprsek podzimního slunce rozzářen do běla
míří na tvář smutného anděla
Cvrčci
Od smrčku ke smrčku
na lesním paloučku
hopsá tu vesele pár cvrčků
Na sjezdu všech broučků
Střepy
Ta váza
která se ti líbila
již není
když postavili ji na místo
Zklamání
Otevřené ruce
čekající
kam kdosi slíbil hodit
snítku naděje ve štěstí
Ruce
Mé ruce kráčející
v krajině snění
ťapkají přes tvé rty
víčka se chvějí
Jsem
V korunách stromů
hladí mou tvář
naděje se zpěvem ptáků
odtud až za obzor