Písmák Whisper
iPotřeba mi říkat, že vše je jak má být. Máš to, miláčku. rozsviť světla.
podlaha vrzavá,zeď kamenná, slunce ledový měsíc poloslepý.
Stanovisko šílence
Stanovisko šílence říká ze osud si pohrává svysokou kartou ďábla. Ty slova který mě svazujou. Myšlenka rozplynula se, takže si ji neslyšel. Odeznívá vmé hlavě.
Můj Stín
Jsem pouhý stín vlahé noci, potkáš mě a zbledneš,
na mokré trávě spím jak vlčí mládě. Jsem tvůj dým z cigarety,to malé co
dusí se nikotinem, polykám myšlenky co vychází z plic, to hnusný nic.
Zabal si svou upřímnost a táhni, průměrný herec na
Příděl světa
Startuju když odpaluju. Přilítám když kouřím. do bezvědomí tvé svědomí.
Pohlcuju, definuju, odpuzuju,provokuješ,provokuju.
Nejsem ...
Jsem pouhý stín vlahé noci, potkáš mě a zbledneš, na mokré trávě spím jak vlčí mládě. Jsem tvůj dým z cigarety,to malé co dusí se nikotinem, polykám myšlenky co vychází z plic, to hnusný nic. Zbal si svou upřímnost a táhni, průměrnej herec namalém divadle, kostlivec co neumřel. Modrý z nebe snesu ti, když si o to řekneš.
Nevím jak...snad dál
Sem potopenej na všech dnách světa. a tak není těžký najít mne, plácám se nad hladinou a občas se fakt dusím. Jsi tak blízko a chceš se mě dotknout. Bůh nás rozdělil a pak nás začli dělit lidé,kolik ti mám zaplatit abys mlčelo, mé svědomí, chceš víc.
Rok 2069
Ahoj.
Píšu ti po těch letech, co jsi mě opustila. Nebo já Tebe. už ani nevím.
Jaro
Probudilo se . dotyk zimního slunceJeště žádám si o teplý kabát a tvoje ruce. Lapí mě do sítí duch motýlí. nebráním sev jeho křídlech, když snáší mi k nohám květiny umělé.
Ztracená nicota
Když mám depresi, přikryju se dekou a peřinu dám si pod sebe. Slvečená, nahá, bezbranná nicota ponížená na nejnižsí úroveň. Hádanka a konstatování faktů. Miluji, když přikrývám se nahou nicotou namísto Tebe.
Nejkrásnější jsi...
Nejkrásnější jsi, když spíš. Když tvé oči jsou zavřené a tvá ústa mlčí. Když energie nemá sílu do tebe(tě) vstoupit. Když tvůj pohár vína je prázdný,jako tvoje oči.
Symetrie ve tmě
Zamknul jsem se ve skřini. Symetrie ve tmě. Empatie bere za kliku. Dveře dnešní noci zůstanou ti v paměti.
u Tebe v tvej posteli
Netrvá to dlouho. Co ti je. Ani to moc nebolí-opakuj po mě. Slunce zmrzlo.
Nekonečno se nemýlí
Nekonečno se nemýlí. Ty jseš moje všechno. Velký prostory. Přiblíží se jak infikovaný klíště a zamlží obzory.
Můj POKOJ
Dům a dveře. Světlo co svou sílou se brání. Dům a okna. (Pokoj bez dveří) však klika cvakla.
Vnitřní pocit(y)
Je ticho. Proč. měl by ses ptát. Vlkodlak v údolí poslouchá.
cháron převozník
Začínám tě chápat, rybí kůstky hnijou v moři, tak velkém za městem v Tvých očích. Poslouchám. i když trpělivost je má slabá stránka. Cháron převozním a jeho tajemství.
Bojím se..
Bojím se, bojím se že bude zima a já své nahé tělo neobtisknu na chladnou dlažbu ulice jako v létě. Bojím se, že Tvoje nehty zajedu do mé kůže tak něžně, až se probudím na dně Tvojí duše. Bojím se, že zašlápnu tvůj stín až půjdu domů, ten co si odloupla ze stěny a poslala mě poštou(chodí stále semnou) Bojím se, že se ráno nenajdu ve své posteli, až se probudím, že neuvídím moji novou zeď, kterou sem si před Tebou postavil. Kíčovou dírkou ovanulý jemný vánek sfoukl poslední naději na každém kroku Tvé cesty,cítím to.