Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSlyším Hanin pláč
Autor
myyysha
Slyším Hanin pláč,
jak bouře tříští,
jak skály duní,
jak vítr kvílí sám tmou...
Ten pláč pro nás,
pro lásku příští,
je stále u ní,
nemizí jak týdny jdou...
Říkám prý ji nikdy nezradím, ale všichni lidi lžou...
Jak to může vědět, netuším, nějak však ví už o nás dvou.
A teď pláče s tichým bezprávím, jak krutej je svět.
A město celý pláče s ní, když ji líbám naposled...
Slyším Hanin pláč,
jak bouře tříští,
jak skály duní,
jak vítr kvílí sám tmou...
Ten pláč pro nás,
pro lásku příští,
je stále u ní,
nemizí jak týdny jdou...
Noc ji halí temným hedvábím, v záři luny usíná.
Snad ji najde někdo, co já vím? Někdo lepší, než jsem já...
Dnes o půlnoci jí odcházím, jak zloděj jdu tmou.
Ona je mou malou baby, proč jen kráčím za Tebou?
Každou noc ji slýchávám, co mi říká, když už sní:
Že je obraz, že jsem její rám, jsem tak prázdnej když nejsem s ní...
Ať si zpátky vezme srdce svý, ať je jinýmu zas dá.
Jen ať ví, že jsem ji měl rád, to je vším...
...co má.
Slyším Hanin pláč...