ježiš, kdes to vyhrabal/a :)
nu já se tu jen tak rozkoukávám a všimla sem si tvých kritik u dera:-)
Jsou tu všechny znaky tvé básnické osobnosti, ale nic víc. Tahle se nepovedla. Máš asi klučičí prostorou představivost a holčičí citlivost a opravdovost. Chce to ještě chytit tvar. A protože nenávidíš tvar, chceš jen proud, nejasnost, mnohost, rozdíly, paradoxy, abnormálie, disonance a vůbec absurdity, nezbývá ti nic jiného, než psát ateoreticky vždycky o něčem. Tvoje poezie mi připadá být svou vlastní obhajobou. Tvé pocity se objevují v rétorickém hávu. Proto se zdá, že to není opravdové. Ve skutečnosti to není falešné, chybí ti jen umění to napsat. A to umění najdeš sama v sobě, když budeš psát o něčem. Třeba delší lyrizované povídky, které na Písmáku nikdy nikdo nečte.
Romantička:
No:)
Dala jsem si tu práci a dobře si zaznamenala všechny protimluvy, které jsi ve svých připomínkách vypustila; dovol mi příklady (uvozovky sice vložím, leč nepůjde o přímou citaci) :
"- nelíbí se ti to X ale je to vlastně krásné, všechno a to bezpochyb (!)
- vše, co píšu, je stejné X vlastně ses jen unáhlila a stejné to není
- moje básně obsahují citovost, opravdovost, pravdivost X zdá se ti to neopravdové
- mám potřebu psát o něčem (zdálo se to, jako výtka) X ale bude lepší, když budu psát o něčem (raději ?)
Čili nebudeš mi snad mít příliš za zlé, když tě nebudu brát příliš vážně. Proti negativním kritikám (či reakcím) nemám zhola nic, někdy si z nich ráda posbírám pár lístků, ale když už někdo napíše k \"nelíbí\" důvod, tak jaksi samozřejmě jdu po argumentech, který mají alespoň hlavu a patu.
V Sychravu má být smrdí, nic na tom, že tobě se nelíbí (ostatně jako páchne a sněží, jak se zdálo).
Vše je na svém místě, lyrizované povídky začnu psát, až mi zkrátka něco naskočí. Dokud mi naskakují básně (ačkoliv neromantické), budu psát básně - je příliš chtít po mně, abych něco lámala, natož pak přes koleno (třeba).
A ještě na jedno jsem se rovzpomněla - netvrď tak skálopevně, že nenávidím tvary (když už, tak se slůvkem předpokládám, nebo tak něco). Pakliže to měla být úvaha o dismorphii, byla poněkud přemrštěná.
spíš nečirá tekutina, která se různými směry prolévá, spojuje s kdečím...to už bych chápala...:)
jsem zmatená, první se mi nelíbí - nevím, jako kdyby šlo jen o slova, co hlubšího smyslu nemají..druhá moc pěkná a konec taky dobrý, ale nevidím linii, která je ais pro mě někde hluboko...A s názvem jsem se to taky snažila propojit. /že začínám bejt drsnější?/
worry: :)
Ale jdeš správným směrem; tahle b. je jen těžko uchopitelná, vezmu-li v potaz, že nejsem sklenička z čirého skla:)
to zni vazne sqele, eroticka atmosfera na me dychla ale bohuzel sem SAMA :-) :-(
jednotlivé strofy jsou dost nestejné... a nemůžu říct, že bych to nějak chápal, to rozhodně ne... čtvrtá se mi docela líbí zvukově, první na pocit, ve druhé je moc zájmen, třetí nepříliš... :)
Líbí se mi to,ale má to takový nádech smutku.
Neřekl bych že jsou strofy nestejné, podle mě se vzájemně dobře prolínají. O pocitech píšeš zajímevě (slovem "zajímavě" míním zajímavě), což se tu cení.
Písmák