Jaro...

 Jaro a láska

Zima pomalu odcházela. Svůj háv si brala s sebou. Tenkým závojem mě naposledy pohladila a odcházela s noblesou jí vlastní. Na chvilku jsem ještě usnula.

Něco mě pošimralo. Teplý jarní paprsek, mě polechtal. Otevřela jsem oči a začala dýchat. Ještě trochu slzím, po tom zimním závoji. Ale paprsky mé slzy rychle osušují.

Kolem mě všechno začíná přicházet k sobě, tak jako já. Kořínky se začínají vrtět. Malé cibulky se nemohou dočkat světla. Dychtivě se tlačí ven, aby viděli první jarní slunce, které je tak silně láká. A jak se překřikují. Jsou roztomile hravé.

Dýchám. Je mi dobře, tak jako už dlouho ne. Čekám, až mě něčí ruka pohladí, podrbe mě. Čekám, až mi nějaká lidská ruka svěří do opatrování to maličké.

Dočkala jsem se. Přišla ke mě žena a učesala mě, upravila a připravila.

Zasela do mě semínka.

Myslím, že to byly ředkvičky. Celou zimu, co jsem spala, se mi zdálo o prvních kvítcích, které na mě vykvetou, o prvních radostech, které budu s láskou opečovávat a které budu chránit.

Semínka jsem přijala, vláhou je napojila, dostatek živin jim dávala. A semínko se začalo probouzet. Rostlo rychle. Tak moc chtělo na svět. Tak moc, chtělo dospět.

Nejdříve trošku bojovalo, mělo pocit, že mu bráním. Chtělo moc brzo vykouknout, svou hlavičkou a rozhlédnout se. Ale po notné chvilce prodírání se ven, se mu to podařilo. Jaká to byla krása, vydechlo.

Čas utíká tak rychle…

Semínko se začalo zakulacovat. Rostlo mu čím dál větší bříško. Hlavičku mělo ještě pořád zpola zabořenou ve mně, ale vlásky už mu koukaly a ve větru neposlušně vlály.

Dávala jsem mu všechno. Všechno, co chtělo. S jakou láskou jsem ho opečovávala.  A bylo mi za to vděčné. Odměnou mi byla krása v jakou rostlo.

Pomaličku se zbarvovalo. Kořínek a spodek bříška mělo bílé, jako padlý sníh, bříško samotné pak bylo růžovo-červené. Vlásky mělo už dlouhé a krásně zelené.

Čas plynul…

Jednoho dne, ale přišel čas. Ze semínka se stala dospělá ředkvička. Přišla žena, jenž semínka do mě vložila, abych se o ně starala, a ředkvičky mi vzala.

Ach…

Pak mě učesala, podrbala a připravila mě pro další děti na výchovu. S láskou je vychovávám. Jsou to moje děti a já jejich matka Země.