Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSvět
02. 01. 2004
0
0
1252
Autor
Isaak
Svět
Tak bezcitný a krutý byl,
že touha najíti svůj vlastní,
kterou jsem snad utopil,
stávala se představou a slastí.
Zvuk zlaté lyry zněl do noci.
Plul jsem výšinami, na korábu letěl,
vstříc Plejádám, zahaleným v mlh tanci.
Ony mne přijaly v svou náruč světel.
Byl to ten, který mě v sobě samém zhubil,
a já št'asten rodil se v malý bílý květ,
jak motýl, spějíc k nebi, zpět se nevrátil…
…k tomu, jenž jmenoval se Svět.
Tyky mi to nesedlo...rými mi nevadí...patří tam...ale je to jakési přeplácané...až příliš vznosné...na úkor schopnosti vyjádřit jisté skutečnosti. Děj je nepatrný...až potlačený...zaplácaný pod tíhou volánků...tenhle styl vyžaduje asi trochu větší stručnost, nebo snad přímost, protože pak se v tom čtenář utopí, jako já u tohohle...