Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŠÍLENÁ
05. 01. 2004
6
0
4332
Autor
Slůůůníčko
že vidím anděly ťukaj‘ si na čelo
a tváří se že prostě neslyší
když tichotiše klepou na dveře
mé ruce pokousané od myší
zkus vůně zahrát smyčcem na cello
tvarohu máku medu povidel
neslyšně zcela klepou na dveře
mé ruce pořezané od rydel
každičké ráno s sebou vláčelo
ten kýčovitý půvab svítání
když nepřestávaj‘ klepat na dveře
mé ruce unavené od psaní
já směju se když chtěj‘ aby se brečelo
jen jedenkrát je každé poprvé
ať nemusí už klepat na dveře
mé ruce mokře rudé od krve…
celá se mi líbí a "zkus vůně zahrát smyčcem na cello" se mi nejlíbí
t* ;-)
ach ach aaaach :-D
jsem na kolenou
TIP
ach jo tak krásná smutná nadhera
no né, další skvost až jemi z toho.... úzko.... fakt to působí a mě se to hodně líbí. tip