Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZimní poutník
14. 01. 2004
16
0
5597
Autor
Rowenna
Krouží mi v srdci kadeřavý sníh
míchá v něm divně pláč i vzdech
utonu u cest přízračných
všech povyhaslých hvězd.
Odjíždím, přijíždím a nevím kam
bůh rouhá se, je osamělý poutník
Když po smyslu se ho snad ptám
vznesu se plaše, já ptačí křik.
Krajina z chumlu ven, ta bílá šmouha
slunce stéká za paraván
jsem orloj, zvoním jako touha
že každou zimu okorávám.
...dlouho jsem tu nebyl. Spousta věcí se tu změnila. I ty maminko... :o) Mám tě ve spoustě avíz, budu číst...
Moc krásné, milé. Jen dovolím si poznámku zařadila bych to do rýmovaných:)
... já ptačí křik... skutečně působí disharmonicky a zarazí duši v rozletu. Jako rým kulhá.
Ale jinak je to zvonkohra pro srdce.
Ano velmi nadstandartní poetično:o))*
Tip taky za nedebilní rýmování (vzácnost:)
Pro tebe možná netypické, ale pro mne hudba sfér! Melodické, tajuplné - a ta poslední sloka!!! No prostě krása TIP
Swedish_Nigg
14. 01. 2004
Bůh rouhá se? Zajímavá myšlenka
vznesu se plaše, já ptačí křik - tento verš mi tam prostě neladí.
Čusík :-)