Duha

Duha

Z duhy, záře skvělý most

příroda si staví,

v dešti tady stojí skvost

...květiny si hrají :

Stuhu rudou nechte mě

( zasměje se růže ),

motýl krásou okouzlen

sednout na mě může.

Zlatavou mi přenechte,

( prosí slunečnice ),

ať se čmelák nesplete

a mám zrnek více...

Zelená tu vyraší

po celičkém kraji

ať tu špína nestraší

když si děti hrají

Bodláci si v rozmaru

vykoupali šaty

je tu jako při bálu

náruč krásy z vaty.

Takto květy po dešti,

vesele se smějí,

v radosti a ve štěstí

krásou louku hřejí.