Srdeční praní

Představuji si ženy, jak perou u potoka.Každá máchá bílé prádlo,mužovu košili a  poté to suší na slunci,na trávě.
Ale jedna ne.Ta,co je úplně vzadu.Usmívá se a máchá moje srdce.Pořád se jí zdá,že je špinavé,tak vezme valchu a  drhne ho na ní.Pak ho ždímá.Celou dobu se usmívá,ale když práci dodělá,podívá se na to ohyzdné srdce ve svých dlaních,zamračí se a vší silou ho hodí přes potok.Opět se usměje,vezme své ostatní prádlo,doběhne děvčata a  všechny odcházejí domů.

A to moje srdce tam leží a  leží a  leží…

***

Představuji si ženy u potoka, jak perou prádlo.Ale jedna ne,ta úplně vzadu.Ta máchá moje srdce a  usmívá se přitom.Drhne ho na valše,mydlí,máchá v ledové vodě.Dává si s tím práci až si nevšimne,že ostatní ženy odchází.Když je spatří,lekne se,rychle hodí moje srdce do košíku k ostatnímu prádlu a  utíká za nimi.

Snad to s ním není tolik zlé…

***

Představuji si ženy u potoka,perou prádlo.Každá máchá všechno,co se za týden v chalupě nějak ušpinilo.Povídají si,smějí se.Najednou jedna z nich,ta úplně vzadu,vykřikne a uskočí od svého košíku.Všechny ženy se zvednou a běží k ní.Když nahlédnou do jejího prádla,tak se zděsí.Na dně koše leželo moje srdce.Všechny se ho štítily dotknout,tak bylo odpudivé.Když se vzpamatovala ta nejotrlejší,vzala do rukou koš a  prudkým pohybem srdce vyklopila do potoka.Po chvíli se všechny vzpamatovaly a  už zas vyprávěly a  chichotaly se.