Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLhostejnost? - Ne, oni za to nemůžou...
08. 02. 2004
4
0
2189
Autor
Candy
Pod okny polorozpadlého kostelíku
sedí děvčátko s koleny na bradě,
neslyšně do svého světa schoulené ,
po tvářích slzy mu stékají,
zrazené je, vločky ho v duši zebou
- a padat nepřestávají, ani netají.
Děvčátko bez lidí kolem sebe,
a přece jimi obklopené,
sedí tu u zídky cihlové,
pod okny toho kostelíku,
a tiše trpí bolestí,
kterou už snést nedovede.
V té tmě tam sedí samotné.
Z okna je slyšet krásný chór varhanní.
Děkuju vám...
Spoon: kvůli mým starším klonům? - To jako že už toho tady mám moc a mám to nějak zredukovat nebo tak něco?Možná to jsou tak trochu klony, jenže to je jasný, když to píše jeden člověk a ač se moje nálady, názory, stavy mění, různě se střídají, tak jsem to ale pořád já, kdo to píše...vždyť každýho tvorba jsou dá se říct trochu klony...
Ale jinak všem děkuju...
Já jsem tím kostelíkem vůbec nepomyslela na Boha, nejsem věřící, mám jen takový stavby ráda - vyzařuje z nich zvlaštní náboj a hodně působí na city člověka.
Tím jsem jen myslela, že uvnitř jsou lidi,baví se, poslouchají hudbu a nikoho ani nenapadne starat se o něco (někoho) kolem...
Když jsem to začal číst, čekal jsem jiný závěr...zchátralý hřbitov, vymlácená okna, oprýskaná omítka...ale tohle je taky nepříjemné...
Ale být s Bohem, neznamená být s lidmi, kteří ho uctívají...Bohu záleží více na děvčátcích, než na tupém davu...