Zkrocení nymfomanky

Proudící krev v žilách

touha, chtíč

cukající pohyby

chvilková slast na obzoru…

vím to

jsme stvoření

jeden pro druhého

víš to

ochutnávej všechny mé záhyby

a rozprostři se dokořán

i já se rozprostřu

přesně tak, jak se to má

provádět pod hvězdami

volají nás!

Taky to cítíš?

Zkroť mou vášeň

ať křičím do ticha temné nářky

o chůzi po vzduchoprázdnu

a dojetím uspokojená

zavřu oči do netečna

Nad krajinou se skýtá nebezpečí výkřiků

pokorně oddaná

přihlížím jak večer probouzí spící slunce,

které by nás mohlo spálit

ale nakonec se tak nekoná

obejmeš mi jazyk

a trochu přibrzdíme

v moudrém vlnobití nad skálou

kde cesta k moudrosti je nezávislá

hodinové orgie nekončí

tam, kde hlasy netichnou

se se svou živočišnou touhou

trvale bouříš

... a čekáš 

…a pozoruješ

…a líbáš

…a hladíš

…a křičíš

Miluju Tě

Já Tebe taky

Proč někdy rozjímání nemá konce?

Zkroťte mě

než nakonec

si ublížím