Harberna

Scéna. Blíží se večer. Téměř úplná tma. Ovšem kdyby byl den, bylo by na všechno vidět mnohem lépe. Teď však teprve zapadá slunce…

Na konci města za posledním obytným domem stojí zašedlá budova. Ale neonový nápis hrdě oznamující “BAR – NONSTOP” a světlo v oknech prozrazují, že zevnitř život ještě nezmizel. Oprýskaná omítka, pootevřené dveře. Na parkovišti stojí zrezivělé auto neurčité značky. A právě ve chvíli, kdy se lidé pomalu ukládají k spánku, zastavuje před budovou tmavý vůz. Vystupují z něj muž a žena. Tito dva za chvíli vstoupí do budovy baru a v místnosti najdou pouze mrtvého Jaroslava a toulavou kočku. Momentálně se však hádají. Ženu zřejmě rozčílilo, že zabloudili. Muž se nadávkám téměř nebrání. Nakonec oba vystupují z auta. Tři kroky. On se má zeptat na cestu a ona si mezitím dá kávu. Místo nápoje nebo rady však dvojice nachází nejprve kočku, která se jim proplétá mezi nohama a hned potom mrtvého Jaroslava. Ještě před tím než muž zjistí, že Jaroslav skutečně nežije, žena vykřikne. Na zemi je kaluž krve. Muž se snaží zachovat klid, ale je viditelně nervózní. Pot na čele. Sehne se k Jaroslavovi aby změřil puls. Tak to vidí žena… Muž však také hledá klíč, která později najde žena. Teď na to ještě není ten správný čas. V místnosti jsou stále jen muž, žena a pak mrtvý Jaroslav, který ovšem už nemá tu možnost, aby se představil. Jeho jméno určí, po krátkém záchvatu hysterie, až žena. Opřená o barový pult vidí fotografii teď mrtvého “J” vedle nějaké ženy s popiskem “Jaroslav má Evu. Eva Jaroslava.” Nikde už se ovšem nepíše, že Jaroslav byl majitelem celé zšedlé budovy i toulavé kočky, která před chvíli utekla do tmy. Žena netuší, co ví její muž ani co se stane. Najednou se její muž vzpamatuje. “Musíme okamžitě zavolat policii” řekne neobvykle chladně a rychle. Žena tiše souhlasí. Muž zvedne sluchátko staršího telefonu vedle baru. Vypadá to, že funguje. Ve skutečnosti byl v provozu naposledy před rokem, ale to kromě muže teď nikdo neví. Udá pár údajů, oznamuje pravděpodobnou vraždu. Ano počká tu i se ženou. Dokončuje krátký monolog a vrací sluchátko. Ještě netuší, že náhodný kolemjdoucí za několik hodin policii skutečně zavolá. Okamžitě poté, co uslyší výstřely. Muž se otočí, aby uklidnil svou ženu, ale ta je pryč. Není v místnosti, ani na toaletě, ani venku před domem. Muž nemůže vědět, že se jeho nervózní manželka dostala nouzovým východem až na dvůr, kde se chtěla nadýchat čistého vzduchu. Místo toho ji nejdřív vyděsila kočka a poté vysoká temná postava. Téměř nedýchala. Mohlo uběhnout pár minut, ale pro ni to byly hodiny. Rozklepala se jí kolena. Přesto popošla až do středu dvora, kde našla malý klíček od bezpečnostního zámku. Mohl vypadnou té postavě, ale ve skutečnosti vypadl Jaroslavovi.

Muž si vzal z baru whisky a napil se. Přesně v tu chvíli, co se muž napil a žena našla za skladem klíček, zazvonil telefon za barem, co s funkcí nikdy neměl problémy. “Je tam Jaroslav?” zeptal se monotónní hlas. “Ne, tady už nikdo není”, řekl ,už a chtěl zavěsit. Volající ho však přerušil. “Mě je to jedno. Ten kufr už u sebe nechci. Všechno to moc smrdí.” Pak zavěsil a muž ze sluchátka slyšel už jen oznamovací tón.

Za 10 minut zastaví před barem bílá Mazda a vystoupí z ní Karel. Okamžitě potom co předá muži kufřík, bude zastřelen. O střelbě však zatím žena ani muž nemají ponětí. Žena svírá v ruce malý klíček a pomalu se vrací k baru. Muž pije druhou Whisky. Přemýšlí. Možná o tom, že by mu bylo lépe bez ženy. “Kdes byla, miláčku?” zeptá se okamžitě poté, co ji zahlédne. Sám se diví tomu milému tónu. Manželka ho obejme. Má strach. Jaroslav, který stále leží ve stejné poloze na zemi, už nemá nic. Nic nepotřebuje.

Odněkud ze zadu přišla kočka, co si s sebou přitáhla mrtvou krysu. Žena neví, že její muž moc dobře zná fotku Evy, co kdysi milovala Jaroslava.Spolu s Jaroslavem totiž milovala i muže, co se teď opírá o barový pult. Do baru za chvíli vstoupí Karel. Měl by mít koženou bundu a v ruce kufřík. Nejdříve, ale musí před budovou zaparkovat Mazda. I Mazda zde hraje svou roli, protože v samém závěru příběhu vybuchne a založí požár. Teď z ní ovšem vystupuje Karel. V levé ruce drží kufřík. Vystoupá schody… Muž a žena vidí jak vchází dovnitř. Muž ho nikdy neviděl. Žena začala přemýšlet…možná ho už někde viděla. Karel položil kufřík na barový pult. Zatímco ho otvíral přemýšlel, kdo může za mrtvolu uprostřed… podle instrukcí to měl přeci udělat on. A někdo mu ušetřil práci. Karel však vůbec netuší, že mrtvola na zemi se jmenuje Jaroslav. Nikdy ho neviděl. Jen si párkrát napsali po Internetu. Tichá korespondence.

Je na čase říct pravdu. Muž byl dlouho tichým obchodním společníkem Jaroslava a zároveň nepříliš tichým milence jeho ženy Evy. Jaroslav na to přišel a chtěl se muže zbavit. Najal si proto nájemného vraha. Jedinou chybou jeho plánu však bylo, že na to přišel muž. Nejprve zabil Jaroslava, ještě před tím než stačil odeslat poslední E – mail s fotografii… a poté odjel. Zapomněl však jednu věc. Právě v ten den měl Jaroslav převzít důležitou zásilku… předpokládejme, že peněz… Prokázat se měl jedinou věcí klíčkem. A proto je muž tady. Jen netuší, že Karel je nejen poslíček zásilky, ale zároveň i nájemný vrah, který ho měl zabít. Žena má klíček ale netuší, že by mohla zastavit další vraždu. Muž musí jednat. Karel nestačí říct ani větu a je zastřelen. Žena vykřikne. Muž otře revolver a vloží ho do rukou mrtvého Jaroslava. Ještě jednou vystřelí, takže policie později najde stopy prachu tam , kde mají být… Žena je v šoku, ani neví proč, ale bere kufřík a vybíhá z baru. Naskakuje do jejich auta a odjíždí pryč. Muž vybíhá za ní… jeho agresivitu nejde změřit. Rudne v tváři.. Z dálky se ozývají policejní sirény. Muž se vrací do baru. Bere si Karlovi klíče od Mazdy. Pak nasedá do auta. S prvním otočením klíčku Mazda vybuchne a celé okolí zachvátí požár…