O vznimu vesmíru

Tahle úvaha neni nijak vědecky podložená. Je to jakobych si vymyslel vlastního boha. Druhej Einstein ze mě nebude. Já neměl tolik štěstí a čtyřku z matiky. To co říkáš je dost odvážný. Pro mě je nesmírně těžký představit si nekonečno a na druhou stranu si představit nic, proto jsem si řekl, že to neni. Hmotu o maximální hustotě si těžko dokážu představit. Ale to naprostý vakuum o moc lehčí neni.)))

uf, uf, teda to byla fuška si přečíst úvahu a pak všechny připomínky:o))) A ještě mít při tom v pozoru všechny mozkové závity:o)))) Ale vaše (všech) myšlení je opravdu zajímavé... K úvaze(StvN): tak mne napadlo, jestliže si myslíš, že napřed bylo či nebylo absolutní vakuum, proč by nemohla být a nebýt hmota s absolutní hustotou, která by vyplňovala veškerý časoprostor?A protože se nepohybovala, tak neexistoval čas a tím pádem ani prostor. A ta se jednoho dne zbláznila (stalo se to "něco", co se normálně nestává, jak jsi napsal) a vybuchla a začala se rozpínat a vytvářet tak naše chápání času a prostoru. A taky si myslím, že se náš vesmír rozpína v "ničem". Prostě za ním nic není, nic neexistuje, alespoň za ním neexistuje ten časoprostor, jaký chápeme my. Vesmír si představuji jako prostor zakřivený sám do sebe (tohle bohužel není moje myšlenka, ale vyslovil ji Einstein a já s ním (zatím) souhlasím). Na vysvětlenou: představme si, že letíme rychlostí mnohonásobně větší než rychlost světla, vyrazíme ze Země a za určitý čas se dostaneme opět na Zemi, na stejné místo, odkud jsme vyrazili. Takže nikdy se nemůžeme dostat za hranice vesmíru. Pro lepší představu: představ si, že jsi dvojrozměrný objekt a jsi na Zemi. Z tvého úhlu pohledu ti přijde její povrch taky dvojrozměrný, vyrazíš jedním směrem a doplazíš se opět na to stejné místo, odkud jsi vyrazil. Chtěla jsem reagovat ještě na spoustu věcí, ale už jsem se ponkud ztratila...:o) Mahoney:ten citát je skvělý(je lepší mlčeti a být ostatními považován za hlupáka....). Ale je určitě lepší mluvit. StvN: omlouvám se, jestli jsem Ti své myšlenky vyložila moc polopatě, že to není vědecky, ale já to jinak neumím..:o) Tvá úvaha byla opravdu zajímavá, hodněkrát jsem hledala odpovědi na otázky podobné Tvým, ale nejde mi to...:o)) Jen uvažuj dál...Třeba z tebe bude druhý Einstein:o)))

Mahoney, a podle čeho se pozná hlupák? A jak se pozná moudrý člověk? Poznává se to snad podle počtu kladných ohlasů? S lhářem mohou třeba všichni souhlasit a přesto to bude hlupák. Není snad pravdou, že když se hlupák začne pídit po odpovědích na své otázky, může se stát moudřejším, než ten hlupák, který mlčky souhlasí a tváří se moudře? :o))

Mahoney, je léčitel mág? Je kouzelník (já je nazývám trikař) taky mágem? Ale pravdu máš v tom, že z určitého pohledu se iluze stává realitou a realita iluzí, pouze záleží na úhlu pohledu. A k tomu chaosu, dám příklad: vezmi domorodce z Afriky do Prahy na jakoukoliv ulici, a zeptej se ho podle jakého řádu chodí lidi po ulici. Když bude opravdu dost všímavý tak ti odpoví, že se světlem jich na ulici chodí víc, a že převážná většina lidí se vyhýbá vpravo. Ale určitě Ti neřekne kam jdou a ani si netroufne odhadnou kam by to mohli vlastně jít. Souhlasíš? Podle něj budou po ulici chodit lidi chaoticky a nebudou mít žádný řád. Jen nevědomost nás vede k myšlenkám že nepochopený chaos nemá žádný řád. Podle mě je řád ve všem, a pokud o něčem řekneme že to řád nemá, tak pouze říkáme že nejsme schopni pochopit a dokázat ten řád, který se mnohdy skrývá za pouhou drobností.

ethernal: s tím chaosem nevím jestli se hádáš nebo dáváš vysvětlující příklad ostatním, ale přesně tak to bylo myšleno :-))

Mahoney, hádky nejsou v mém repertoáru samozřejmostí. Pokud to tak bylo myšleno, je vše v pořádku a informace našla své opodstatnění. Mimochodem, všiml sis, že žádní ostatní nejsou? Jsme tu jen hrstka, která se snaží ... o co se to vlastně snažíme? :o))

snažíme se ukázat, že jsme hloupější než ti druzí, kteří raději moudře mlčí podle pravidla "je lepší mlčeti a být ostatními považován za hlupáka, než promluvit a dát jim za pravdu" :-))

avíííííí

Velice vám děkuji za názory a vaše jedinečné myšlenky, které mě obohatily. Je dobré že, jsou tu lidé(já a Eternal), kteří se na věc dívají více vědecky a taky lidé(Lee a O.S.to6), kteří se na věc dívají více jinak(teď vážně nevim jestli citově, nebo prostorozumově, nebo nějak jinak). Mahoney: pěkně shrnuto.

Dovolim si do teto uzavrene diskuse prihodit jeste par otazek. Hovorite o hmote a energii, ale jaky je mezi nimi rozdil? Hmota se sklada z atomu, atomy z elektronu a protonu,.., a z ceho jsou elektrony a protony? Z energie? Hovorite o case zavislem na pohybu, ale jak lze rozeznat pohyb od klidu v nekonecnem prostoru? A jeste jedna myslenka mi prisla pri sledovani vasich uvah. Co primelo hmotu, aby si uvedomila sama sebe a zacala premyslet o svem puvodu? Kde se vzalo vedomi? Laska?(rozumej vnitrni mir, vnimani stesti, sebeodevzdani,...) Je mnoho otazek a muze se zdat, ze odpovedi nejsou k nalezeni. Ale jsem presvedcen, ze odpovedi lezi na dosah ruky, v kazdem z nas, nebot nase vedomi je soucasti vedomi vesmirneho. Proto hledejme kazdy v sobe, mozna nebudem nikdy moci skutecnost popsat, ale jsem si jist, ze ji muzeme prozit.

lee mi mluví z duše osee má naprostou pravdu jen bych tu ještě nadhodil jednu myšlenku: Uvažovali jste někdy o tom, jak dlouho vlastně lidé zkoumají fyziku jako vědu? Od kdy provádí své experimenty a ověřují výsledky? Jak je tahle doba dlouhá ve srovnání s existencí Země, sluneční soustavy, vesmíru? Třeba je celá současná fyzika založená na statistické chybě, vždyť pokusy provádíme ve vesmírném měřítku méně než tisícinu milisekundy... a jestliže bylo řečeno, že vše se mění - proč by se s časem nemohly měnit i tzv. fyzikální zákony? Možná před pouhým tisícem let fungovala fyzika trochu jinak, čehož někteří lidé uměli patřičně využít (malá narážka na mágy - pověsti o nich se přece někde vzít musely... na druhou stranu, magie prý stále ještě funguje, takže jako argument je to nepoužitelné, ovšem jako příklad pro "přísně realisticky" uvažující jedince je to dobré). Tak proč hned tu trošku, co o vesmíru víme (jestli teda vůbec něco víme) aplikovat na celou dobu jeho existence? (tp je ta lidská domýšlivost) Vždyť dodnes fyzikové nedokáží přesně popsat, jak funguje slunce - ano, znají principy, jak by to ai mělo být, ale všechny ty věci, co lze na slunci pozorovat, vysvětlit neumí... Vraťme se kousek zpátky, proč by nemohly existovat principy, podle kterých se mění fyzikální zákony? Samozřejmě, takhle se dá jít pořád nahoru (pravidla, podle kterých se mění principy) a nikam to nevede. Veškerá hmota je jen forma energie, to vám řekne každý fyzik. BTW fyzici se v současné době snaží odhlait tzv. teorii všeho - jedinou rovnici, podle které půjde spočítat úplně vše. Tahle teorie vychází právě z toho, že vše co vnímáme a měříme jsou jen různé formy téže energie, kterou Ethernal z nedostatku lepších termínů nazývá Vesmírnou. Taktéž veškeré síly (elektrická, magnetická, jaderná, gravitace atd.) jsou jen různé formy jedné základní síly. Čili zjednodušeně lze říci, že vše, co tu je, je JEDNO. /:-))/ Také nevím, jestli víte něco o principu neurčitosti. Tato teorie se týká měření elektronů a podobných částic, a v podstatě říká, že nemůžeme znát zároveň (nevim jestli si to pamatuju přesně - nedostudoval jsem a ze školy jsem pryč dva roky) směr a rychlost částice. V podstatě je to dané tím, že pozorovatel vždy ovlivňuje pozorovaný objekt. Uvedu krázný příklad s kočkou. (ten příklad je pojmenován podle nějakého známého fyzika, jen teď nevím podle kterého) Do krabice dáme kočku, nádobu s jedovatým plynem a (tuším) radioaktivní prvek, který nádobu s jedem dříve či později rozbije, ovšem nelze nijak odhadnout dobu k tomu potřebnou, známe jen pravděpodobnost, ovšem časové rozmězí z ní vyplývající je dost široké. Pak krabici zavřeme. Podle teorie neurčitosti od chvíle, kdy zaklaplo víko, není kočka ani živá, ani mrtvá. O jejím osudu ROZHODNE až pozorovatel, který víko otevře... to se nám ale dějí věci, že? Fyzika čím dál tím více zjišťuje, že neexistuje objektivní pozorovatel, a navíc to skoro začíná vypadat, že svět je jen takové divadýlko určené jen pro pozorování :-)), zkrátka že nejdůležitější součástí světa je pozorovatel, a co s tím, to nikdo neví... PS můj výplod, nevím nakolik scestný: bytosti s jiným smýšlením by pak teoreticky mohly objevit úplně jiné fyzikální zákony, protože tyto bytosti by vnímaly svět jinak... otázkou je, jestli se v určitých fyzikálních podmínkách mohou vyvinout bytosti, které by svým pozorovacím talentem dokázaly fyziku přetvořit k obrazu svému... PS2 ještě řekněme, že dle principu entropie vše směřuje k chaosu, neb chaos je největší řád... (řekl náš fyzikář, tak prosím neprotestovat a zamyslet se, je to tak)

Inu dobrá, prohlašuji tuto debatu za uzavřenou(samozřejmě jen dočasně). Kdyby tě čirou náhodou zajímal další výplod mého neúnavného mozku, tak mám další úvahu.

Tady se už zaplétáme spíše do debaty o významu slov. Vakuum chápu jako prostor bez vzduchu v určitém čase. Kdežto tu čistou energii chápu jako energii bez částic v žádném prostoru a v žádném čase. Tudíž to není to samé. V čem současný vesmír expanduje? No my, jakožto živé bytosti vně vesmíru to vnímáme jako expandování prostoru, ale nevidíme za prostor. Takže na druhé straně může být cokoliv, pravděpodobně vesmír exanduje v té energii, která se nespotřebovala při velkém třesku. Samozřejmě to mohou být jen dohady. Při rychlosti expandování vesmíru a dobrou existence jeho, není reálně možné nikdy dosáhnout hranic.

Samozřejmě že je hodně druhů energií, které částice mají. Třeba světelná energie je proud fotonů, elektrická je proud elektronů.. já však měl na mysli vesmírnou energii. Tu energii, která je obsažena ve hmotě, ale jde jí vyvolat pouze tehdy, když hmota přestane existovat např. reakcí hmoty a antihmoty. A to je právě to něco a nic. Je to energie, čistá, vesmírná, životodárná, ale nemá svou reálnou podstatu. Možná je to maličko složitější, nežli to popisuji, kdo ví. Navíc, když neexistoval prostor a existovala pouze čistá energie, byla všude a přitom nikde. Něco se muselo stát, že energie se sformovala na dvě části, s vedlejším efektem prostoru a času. Vědci říkají že vesmír expanduje, ale zároveň tvrdí, že všechny jeho části stárnou a pomalu směřují k bodu, kdy se hmotná struktura rozkládá na energii. Vždyť to je právě ono. Čas se šíří také do nekonečna, čili expanduje s prostorem a ten prostor vyplňují části stále přetvářející se hmoty. Hmoty která v sobě drží neuvěřitelné množství čisté vesmírné energie. No a v tomto platí jediný zákon: Nic nezaniká, nic nevzniká, vše se pouze mění.

Jasně, tohle chápu, ale nezdá se ti, že když něco nemá částice, ať je to cokoliv, němůže to být jednou vakuum a podruhé čistá energie, nebo je to jedno a to samé? To, co se děje s vesmírem teď, neni to o co mi sice šlo, ale beztak by mě zajímalo, když si tak expanduje, v čem vlastně expanduje? Jako když naleješ do vody černou barvu, ta taky expanduje, ve vodě. Víš o tom něco? Já tedy ne. Možná expanduje v čase, kterej je vždy o krok vpředu, kdo ví?

Nevím, nevím... energie pochází z energie... nijaká energie nevzniká ani nezaniká nýbrž se jen transformuje z jednoho "tvaru" do jiného... jak potom může vzniknout něco z vakua ? ale na druhou stranu i energie musela někdy někde a nějak vzniknout - to se rozumí samosebou... takže stejně poučky nikdy neplatí... a nakonec - není to vlastně jedno ? co když jsme jen jedna velká hra ? hra nějakého vesmírného dítěte co se nad námi směje z plných plic a mne si ruce jak se mu ta hra pěkně daří... čas je velice relativní... vteřina, minuta, rok... to jsou lidská měřítka... co taková jepice ? počítá svůj den života na dny ? nebo má svých dlouhých 100 let ? pro atom cesia je měřítkem možná lidská vteřina, pro skálu (byť je to spousta nakupených atomů) jsou měřítkem možná staletí... a prostor ? ukaž naší krychli nečemu co žije v jiném časovém toku... bude ji vidět stále jako krychli nebo jako kvádr ? těch otázek je strašně moc... netroufám si na ně hledat odpovědi... i když je zjistím, k čemu mi vlastně budou ? svět (ten můj) se nezmění... možná bychom potom mohli pozměnit časovou kontinuitu nebo jen zrychlit či zpomalit tok času... ale k čemu ? pakliže je čas svázán s prostorem, potom by se se změnou času změnilo i naše vnímání prostoru i hmoty... lidi nebudou chtít zvykat si na nové vnímání světa... možná v jiné dimenzi ale tenhle svět je krásný tak jak je...

Lee, pro někoho je důležité se ptát a hledat stále nové odpovědi, jinak je jeho život prázdný a duši svou nechává nesmyslně umírat. Ale máš pravdu, jsme pouhé hračky. Hrajeme si se sebou pouze sami, nikdo a nic nás neovlivňuje, ale my můžeme ovlivňovat všechno a nebo nic. Záleží to pouze na nás. Nebo že bych se pletl?

Eternal, myslim, že s tim že energie nemá částice nemáš tak docela pravdu. Vždyť není energie bez čáctic. Energie je obsažená ve hmotě, takže to neodpovídá mému předpokladu, že před vznikem bylo něco, co bylo vlastně nic. Jak jsem psal, jestliže bylo něco, co nemělo částice, pak to nebylo a zároveň bylo úplně všude. Jasný, že vesmír má svou logiku, to ale neznamená, že jeho samotný vznik musel být logický a že se musel řídit zákony, které přece vznikly až po jeho vzniku. Lee, co se tejče možnosti, že jsme pouze něco jako mravenčí farma nějakého vesmírného dítěte, nebo že nás sem nasadili ufouni, to nechci a nebudu řešit. Je docela dost dobře možný, že jsme napojený na počítač, podobně jako tomu bylo v Matrixu. Doufám, že jen tak nenecháte tohoto tématu a napíšete něco víc.

Vakuum je nic. Prostor, hmota a čas nemohl vzniknout z pouhého nic, to dá rozum, mám tedy návrh: Čistá Vesmírná Energie také nemá žádné částice. Při totálním rozkladu hmoty v určitém čase a prostoru přeci vzniká 100% čisté energie, to už je všeobecně známo. Vesmír jako takový má svou logiku, tudíž jeho vznik, dá rozum, je také logický. Nu prostě, obrácený proces rozkladu hmoty je vnik hmoty, to vše závislé na čase a stále omezeno prostorem. Máš mnoho dobrých otázek, ale znáš také hodně špatných odpovědí, ale časem.. časem na to také přijdeš.