Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

černý led

21. 02. 2004
6
0
2224
Autor
des_te_meer

*věnováno nikdy nevyřčeným slovům* *kdy vzdálenost je příliš velká i pro světlo* *a taky všem nezažitým vzpomínkám, co bolí víc než skutečnost* Wymondham 09-02-04

první-poslední
už nechci znát
první byla tma
a světlo poslední
pálilo do očí
jak sníh do bosých nohou
když jsem se brouzdala včerejší nocí
plné myšlenek

smutek nepřekřičím
ani pomocí nejsilnějšího
pálí tam kde nic nemůže
pak slzy zhořknou tvář
do prapodivné grimasy
mého nejslabšího já
a opilá do zmatení smyslů
těch dveří zpola dokořán
půjdu projít včerejší noc znovu
s myšlenkami na tebe

protože

první-poslední
už nechci znát


johanne
05. 04. 2004
Dát tip
no... myšlenka ano, zpracování mě moc nezaujalo

Nicollette
06. 03. 2004
Dát tip
Když sem narazila na tuhle básničku, pustila sem si do uší Cranberries ... hudba mi pomáhá lépe se vžít do poezie a knih vůbec... ( bez hudby- žádná kniha)...... nevim, co je smutnější, jestli píseň nebo báseň... a nevim co je krásnější, každopádně des.... smekám před tebou....*

aramis
23. 02. 2004
Dát tip
*

Robinia
20. 02. 2004
Dát tip
Cítím z toho lítost a vzpouru proti ní, líbí se mi to, TIP

zvedavec
20. 02. 2004
Dát tip
(Som rada, že nemlčíš). "smutek nepřekřičím" - nebuď smutná :-) Páči sa mi to - alebo Ty? Tip

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru