Duše co pláče

Chmurná má duše začíná být, nemůže spát, celou noc budu tiše bdít. Zas budu nad osudem tápat, proč nesešle někoho, kdo mohl by mě chápat?   Beznaděj ve mně stoupá a stoupá, mám pocit, že se ted' celý svět houpá....   možná jsem šílená-či snad hloupá? Nebo narodila jsem se ve špatné době?   Ten svět..... Ten čas.....   To není pro mě, pošli mi spřízněnce, moc prosím osude můj.   Musím ho mít, potřebuji ho stůj co stůj....