Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seprodám víru za kousek citu
01. 03. 2004
4
0
2514
Autor
adrift
jak odsouzenci
k životu,
v zamknuté cele
jménem svět,
sledujeme
pohár jenž
krví Vaší
přetéká.
to my
podepsali
rozsudek,
přesto ten
kdo se směje
jste Vy.
má ústa,
stokrát prokvetlá
stářím,
vyzradila sněhu,
plujícímu oblohou,
mou myšlenku
a místo cíle vidím
šeď.
dnes pevně
svírám šanci
zmařenou.
tma vřele
zmátla tvůj
dotek a já
chyboval.
vždyť ten koho
jsem chtěl milovat
jsi ty,
ale poblouznění
zakrylo mi
oči svými drápy
a tělo,
které jsem objal
byla ona.
a tak, prostý
své pýchy,
já na kolenou
tě prosím
o pohled,
vždyť jsem jenom
člověk,
který prodal
svou víru za
chvilku
citu.
Rezavej_řetěz
24. 05. 2004
to Lee: ty první dvě sloky měly vyjádřit odcizení. proto to vykání. chyby opraveny, díky za upozornění.
to Elyn: opravdu to má být cit. chvilka citu je taková fiktivní. cit je podle mého dlouhodobá věc, ale chvilka citu je zvláštní :) a to mi jde.
to All: jinak dík
přopomnělo mi to Sinuheta...
jen mi chybí formální odlišení první "Vykací" části od druhé "Tykací", chybí mi návaznost nebo vysvětlení
jinak ale hodně dotýkací