Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKolotoč
01. 03. 2004
2
0
5120
Autor
Heartless
kolo se točí
já nejsem kočí
kolo se točí
zavírám oči
chci z kola ven
nemám už sílu
kéž to jen sen
postrádám víru
Ono je to takový svižný a čtivý...celkem fajn...i když rýmy sou přejednoduché...
A možná se něco změní, třeba potkáš někoho, vedle koho rozkvete nejen zahrada, ale i poušť za jejími zdmi... A možná ne, jsem jen jiřík, žádnej Nostradamus...
Jenze ono je to prave o kolotoci s tim clovickem, u ktereho kvete cela zahrada a pak zase uvadne a pak zase kvete a pak zase uvadne a pak zase kvete a pak zase uvadne... a k tomu ma zahradnik docela dost problemu... a ja uz z toho cvoknu... tohle, jak je asi poznat, bylo psano v te horsi chvili... mozna zahrada rozkvete na cele roky, mozna uvadne... jen uz je neunosny to neustaly stridani obdobi...
Ale jinak je to i tak celkove o zivote... proste o necem, z ceho se clovek nemuze dostat...
"proste o necem, z ceho se clovek nemuze dostat..."
Si asi rozumět nebudeme, bo tohle jde proti mýmu světonázoru, dostat se můžeš z čehokoliv, jen musíš chtít a být si vědom toho, že správná cesta ze stínu na slunce nemusí být zrovna následovat světlo, ale třeba hledat dveře v žumpě plný sraček... Eh, tak asi tak...
ja vim, ja vim... tohle se tezko popisuje, mozna jsem jen slabej clovek, kterej to nedokaze, ale ja z toho fakt nemoh ven... a nemuzu... vidim ji prakticky kazdej den... at chci, ci nechci...
Chlope, tak se zvedni ze země, podívej, nad Tebou je slunce... Dobře, tak to neni dobrej příklad, já vim, že docela praží... Ale kdyby ses odplazil o pár metrů dál, vidíš ten velkej strom a stín? Tak tam by ses moh opřít, cítit jeho drsnou kůru a přijímat lahodné příšeří... A možná by Ti i to slunce přišlo příjemnější...
Slunce vyhaslo a strom bez jeho energie uschnul... a ja uschnul bez energie toho stromu... snad jsou tyhle stavy ted uz na chvili passé...
Hmmm, proč mi tohle přijde nějaké povědomé... Aha, taky jsem něco takového psával... Hele, ono to ale fakt nemá cenu, se takhle trápit a litovat... Pomník užs postavil, tak se o něj opři a dál to zkus po svejch... A až to vůbec nebudeš čekat, objeví se někdo, po jehož boku sluníčko krásně svítí a stromečky se zelenají... Možná to zní děsně romanticky, ale ono to tak prostě chodí, jen chtít a nechat věcem volný průběh... Tož do toho :)...
Přesně - preferuju upřímnost a takovou možná trošku naivní jednoduchost, kdy člověk může prožít to, o čem se píše a při troše vnímavosti z toho dostat něco, co Ti žádná fiflácká příšernost nedá - pochopení, pravdu a někdy i nový pohled na cokoliv - o tom je pro mě psaní a čtení...
Tohle je čtivý a mě to dost sedlo - zatím od Tebe nejlepší :-)
TIPnu si
lukas84> Tak by to bylo dlouhý, nudný, nezajímavý a nikdo by to nečet + zabilo by to myšlenku (mno - myšlenku asi ne, páč je to spíš jen takovej výkřik a jako takový je třeba ho ohodnotit jako zdařilý, protože je krátký a úderný => upřímný). Nechci protestovat, ale zamotat, prodloužit - to jsou celkem relativní výrazy, kterými toho autorovi moc neřekneš - mohl bys být trošku konkrétnější (říkám to jen, protože mi to připomíná mnou psané kritiky, které je zapotřebí také vymýtit ;-))...? :-)
Dekuju:) Potesi, kdyz se to nekomu libi... a hlavne jsem rad, kdyz se nekdo vzije do obsahu... to je pro me asi nejdulezitejsi... mam radsi treba jednodussi osobnejsi veci, z kterych je opravdu neco citit, nez vyumelkovane dokonalosti, ktere cloveku obcas ani nic nereknou...
týjo hochu, to je fajné! nic víc ti k tomu asi neřeknu, poniváč se mi nedostává slov... neumim se dneska nejak vyjadrit k urcitejm vecem. jeste to zkusim priste
Dakujem... tobe jsem to vlastne posilal uz driv... budu cekat na zkritizovani me osoby... a hlavne meho "dila":)
Na textík je to krátké, ale napsat to delší a trochu to zamotat tak by to bylo dobrý
První dva verše jsou dobré, dál to stojí za houby. Ale jako začátek fajn.
Jo, svůj život bych do další etapy posunul sakra rád, protože teďka je to spíš takový zoufalý přežívání...:(
2 Sakurka: Dík, jednoduchost je asi moje druhý jméno (hned po blbosti:). Je to moje první "básnička" a jak už sem napsal, nejsem literární typ, takže se zařazováním do kategorií budu mít možná trošičku problémy... každopádně za každou radu sem vděčnej.
spíš jako miniaturka........v jednoduchosti je krása,já to říkám stále:-)