Podobná slepci

Souhlasím, slepý člověk může mít někdy pestřejší život než člověk, který vidí, ten kdo nevidí, má hlubší cit a "vidí" věci jinak než my a myslím, že je i "svým způsobem" bohatší a rozhodně to není chudák. Tip

Souhlasím s Hancou, ale stejně mám pocit, že to musí hodně bolet-zapomínat třeba podobu svých nejbližších.... *

A co když byl ten člověk slepý od narození...?A já jsem to taky myslela jen jako přirovnání, třeba si jen lidi v okolí mysleli, že nevidí a on je přitom sledoval - někdy si tě prostě ostatní někam zařadí a udělají si o tobě úplně jinej obrázek, než jaká ve skutečnosti jsi a podle toho tě soudí...

.....já bych neřekla někdy, ale téměř vždy.........!

... tak to jsi Candy vážně uhodila hřebíček na hlavičku, už dávno se zajímám jen o lidi, kteří o mě stojí a kteří mě chápou, s ostatními jednám jen z povinnosti, nakonec zjistíš, že mezi velkým počtem lidí najdeš třeba opravdového přítele jen jednoho. Většinou člověk jedná podle davu, jen hrstka lidí je jiných, já mezi ně patřím, ale bohužel takových je "opravdu" velmi málo, lidé sou často povrchní a hloupí. Je to fakt, se kterým se musíme smířit.

To je pravda, nevidět se stává, jde jen o pocit, jak lidem je a na jiném vlastně nezáleží. Takto na obrátku vidět vlastně do duše lidí je skvělá myšlenka a nový pohled na život, který Tě napadl***

Milly:máš pravdu - skoro vždycky, ale vždycky to nemusí být jen k horšímu - někdy tě můžou vidět v lepším světle, než ve skutečnosti jsi nebo aspoň než sama sobě připadáš a to je pak mily povzbuzení do života, i když jejich slovům až tak úplně nevěříš - asi víš, o čem teď píšu... Hanca:a to je i můj problém - ale já se spíš zajímám o lidi, kteří se nezajímají o mě a já bych o ně stála, nebo si už nerozumím ani s těma, kteří se jeví jako skvělí kamarádi, ale vina je na mojí straně - asi žiju až moc v jiným světě(plným mým snů. idejí, naivity,...)a pak se stane, že komunikace s ostatním světěm mi uniká...To je ale štěstí, když mezi davem často povrchních lidí najdeš jedinýho opravdovýho přítele - já takovou kamarádku našla a i když se vůbec nevídáme - jsme v kontaktu jen přeš dopisy- tak už 9 let o sobě víme, že máme jedna druhou ať se děje cokoliv...Takovýho přítele si potom važ.Já taky nejednám podle davu, ale podle svýho svědomí- jen nevýhoda je v tom, že se často hodně oddělíš od společnosti... Hancii:Když je dobře tobě a cítíš se vyrovnaně a příjemně a jsi sama se sebou aspoň do určitý míry spokojená, tak to světlo potom vyzařuješ i kolem sebe a i lidi si všimnou a budou se chovat líp...a možná se i zamyslí(nejen nad sebou, ale i nad ostatními, přírodou,..)

Docela vyčerpávající diskuze:o) Dílo má dobou myšlenku...a komentář kritiků i autorky je...prostě vyčerpávající:o))