Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZnovuskládanka
25. 03. 2004
7
0
2550
Autor
Candy
Když zavřu oči,
do polorozpadlého dne se probudím.
Ve stínech stromů mohutných
najdu svému tělu přístřeší,
ve kterém sama dožiji
a snít tam budu o štěstí.
Za noci plné hvězdného mámení
vystoupím za nimi a ještě mnohem výš
- tam znovu se sama se sebou setkám
a najdu cáry duše své ztracené
-mezi všemi je rychle posbírám.
Pak sama v koutě bez dechu
skládanku z nich si udělám.
Co říkáš? (Slyším tvůj hlas jen z dáli znít.)
Že nejsou všechny?
………………………………………
Máš pravdu.
Jeden kus chybí mi – právě ten od srdce –
- bez něho lásku neumím dát…
moc hezké, jsem ráda že jsem na tebe narazila, už jsem dnes začala panikařit, je to tady bída....
Děěkuju moc vám všem,do pátečního večera jste mě hrozně potěšili a povzbudili a taky vytrhli z mýho běžnýho přemýšlení...Jsem ráda, že se vám líbilo...
Mezi čím je posbíráš? Mezi cáry duší jiných lidí? Líbí se mi to- věřím, že lidé dávají po kouskách sami sebe a pak si připadají prázdní- nevím však, proč bys tam nenašla ten kus od srdce. Mám pocit, že ten je obsažen v těch předchozích- jestli mi rozumíš... *