Staré časy

Asi zklamu všechny, kteří nečetli Quentu Silmarillion od prof. Tolkiena, ale tito mohou posoudit alespoň formu :) Přeji hezké čtení; předesílám však, že báseň je opravdu VELMI pronoldorsky orientována :))

Ach, kde ty staré časy jsou,
Arda skvěla se leskem Noldor,
nebyla pošpiněna ani engwarskou Tmou,
svobodný a krásný byl celý Endor.

Krásná města, poklady, elfích dětí smích,
to byl svět, kde žil Noldolië,
radost, skvost a štěstí byly v síních mých,
ach kde jsi, slávo Finwëolië...

Když tehdy Morgoth vstoupil mezi nás,
jas, skvělost a odvaha nás chránily.
Vytrvali jsme, bránili se a žilo náhle se snáz,
stále města stála, řeky tekly a lesy šuměly.
Nebylo nám však přáno Nepřítele porazit,
pro zlou sudbu neprávem nad námi vznesenou,
lidské zradě a zbabělosti druhých zdařilo se nás srazit,
jen pomluvy a zlá slova slyšeli jsme,
žádnou píseň opěvnou.

Naše krev a meče naše ostatní jen chránily,
říkali nám však, že neseme jen válku,
bez nás by však je Morgothovy stvůry pobily,
nebo opustit by museli lesy své, jít v širou dálku.

Nakonec my to byli, kdo zničeni byli a pobiti,
ne Morgothem, však zradou lidí i jiných z Eldalië,
mocní králové zrazeni byli a zabiti,
a přesto se jejich lid bránil – sebe i čest Finwëolië.

Však náš čas opět jednou přijde,
Noldor, nejhrdější a nejmocnější lid opět cti nabude,
světlo našeho lidu již v zapomnění nikdy nezajde,
lid náš bude opět šťasten,
světla svého nikdy více nepozbude!

---