Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNebe
06. 04. 2004
11
0
4818
Autor
Madelaine
Závratná
v hloubce nekonečná
zemská tíž.
Nebe.
Bezedná
ústa dokořán
propast stoupá výš
čím jsi slunci blíž
slepý uvidí
nebe.
Nelítostná
srážka do kolen
klesáš k zemi spíš
čím jsi slunci blíž
Nebe.
Tiskne pokorou
křičí ze všech stran
tichý oceán
hluchý uslyší
nebe.
Padá níž a dál
kdo se pýše stal
mocnou oporou
kdo se touhy vzdal
v hloubce upadal
postřehl
sebe.
Průzračnou
náruč otvírá
pýcha v nás
rychle umírá
stačí když
uvidíš
NEBE.
Já si myslím, že písničky by mělya být snadno zapamatovatelné. I kdybych se snažil sebevíc, tak tohle si nezapamatuju. Ani tu hudbu si k tomu nedokážu představit.Tím že se tam objevuje větší množství dlouhých á, tak by vyznívá trochu uječeně. Ale to je muj dojem. První sloka se mi hodně líbí, tak teda tip.
Navždy_Tvůj
11. 05. 2004
krásný!!!
nedokážu si to moc představit, jak to asi zní, ale prostě se mi to líbí :)
*
Mně se líbí, docela si i dovedu představit nějakou jemnou melodii, ale ta melodie tam chybí, ale tip dám.
Jako písňový text je to nádherné.
Jako poezie se tu podle mě opakuje moc slov zbytečně. Já vím, já vím, je to účel, ale mám obavu, jestli to nebylo moc.
Je to opravdu pěkné.