Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKdo se bojí, nesmí do lesa
Autor
Cubeec
1. HOSPODA
Máchal : … a byl to vážně skvělej film. šli jsme domů pěšky a byli jsme všichni docela podělaný strachy.
Kubík : A co to bylo vůbec za film?
Máchal : Záhada Blair Witch
Kubík : Jo, tak to jsem viděl. Je to fakt drsný… ani ti nevím, jestli bych to chtěl vidět ještě jednou. I když možná s odstupem času ano…
Dráčo : Já to mám doma na Cdečku…
Máchal : Fakt? Tak to si vypálím.
Kubík : To já také.
Dráčo : Četli jste včera noviny?
Kubík : Na to nemám čas…
Máchal : Já nečtu noviny vůbec, proč?
Dráčo : Vy jste vážně o ničem neslyšeli?
Kubík : No ne!! A co jako?
Dráčo : V Jirkově, kousek nad převaděčem, směrem na červený hrádek, u té kapličky zavraždili dost brutálně nejakou holku.
Máchal : A kdo?
Dráčo : Kdo, kdo? To já nevím, prý to vypadalo, jako kdyby jí roztrhal nějaký divoký pes, nebo co?
Kubík : Divoký pes? A tady? To je blbost. Spíš ji někdo zabil a chce aby to vypadalo, že ji roztrhal pes.
Máchal : No ne asi.
(Máchal s Kubíkem zavijou a začnou se tomu smát. Mezi tím přihází Míra a celý udýchaný v chůzi ještě říká.)
Míra : Hej, slyšeli jste už o tom, že našli nad Jirkovem mrtvou holku?
(Kubík, Máchal a Dráčo se smějou.)
Máchal : Docela rychlík knedlíku. Teď nám to tady Dráčo povídá.
Míra : No tak se nezblázněte hovada. Myslel jsem, že to ještě nevíte. Je to ale drsný co?
Kubík : Byl to asi velkej šílenec a psychopat. Zabít holku a pak jí roztrhat, aby to vypadalo, že jí roztrhal divokej pes…
Dráčo : Je to hnus!!
Máchal : A kdy se to Dráčo vůbec stalo.
Dráčo a Míra: VČERA!!
(Kubík bere do ruky pivo a zvolá-řekne.)
Kubík : Ke strojům!!
Máchal : A do očí!!
(všichni si připijou pivama)
2. PARK
(asi o měsíc později)
Máchal : Tak co Dráčo, jak to vypadá s tou mrtvou holkou?
Kubík : No povídej, mě by to taky zajímalo.
Dráčo : Nevypadá to nijak. Viníka ještě nenašli a asi ani nenajdou. Znáte dnešní policii, ne? Po nějaké době případ prostě uzavřou pro nedostatek důkazů a bude konec. Na nějakou mrtvou holku si za chvíli nikdo ani nevzpomene.
(Míra, který do teď psal nějakou zprávu na telefonu říká.)
Míra : Hele, to když já byl na vojně, tak …
(Kubík, Máchal a Dráčo smích.)
Máchal : Ten příběh, jak jste utekli z kasáren a honila vás VP už Míro všichni známe.
Kubík : Já už to slyšel 3x.
(opět smích. Dráčo paroduje Míru změněným-směšným hlasem říká)
Dráčo : To když já byl na vojně…
Míra : Jste fakt idioti!!! Nechte mě laskavě domluvit. Je to úplně něco jiného. To jsem vám určitě ještě neříkal.
Dráčo : Tak ale dělej!!
Míra : Když jsem byl na vojně, Tak jsme jednou hlídali místo v lese, kde zabili dost brutálně nějakého chlápka. Byl to tam docela velký průser, tak jsme to museli zabezpečit a hlídat mi. Bylo to v televizi a novinách.
Dráčo : No a co jako? Co z toho pro nás vyplívá?
Kubík : Jen to, že byl Míra pěkně posranej.
(Kubík, Máchal a Dráčo smích)
Míra : Blbost!!!
Máchal : Vždyť tě známe ty posero!!
Míra : Fajn, tak já mám nápad…ukáže se, kdo je tady nejvíc posranej…dáme si ne tom místě stezku odvahy.
Dráčo : To je blbost, přece nejsme už malí kluci.
Míra : Takže ty se bojíš Dráčo?
Dráčo : Nebojím, ale…
Máchal : Nech ho být Dráčo.. Klidně si jí tam uděláme…
Kubík : Alespoň uvidíme klepat se Míru v akci!!!
Míra : Co to tady plácáte za nesmysly? Já se z vás bojím nejmíň!!!
Dráčo : No to uvidíme zítra večer.
Míra : Spíš neuvidíte!!!
Kubík : A kde se to teda přesně stalo?
Dráčo : Tam na té cestě od převaděče, jak tam bylo minule tolik toho bláta!! Kousek od kapličky.
Kubík : Aha, už vím!! Víš kde Máchale?
Máchal : Ne přesně!!
Kubík : Tam jak jsme v zimě vyváleli Pepka ve sněhu.
Máchal : Jo tam? Tak to už vím!!
Dráčo : Takže zítra ve 23:30 sraz pod lampou u převaděče?
Kubík : Jasně.
Míra : Tak zatím čau!!
Máchal a Dráčo: Nazdar!!
3. PŘEVADĚČ
(přicházející Míra zdraví Máchala a Kubu, kteří tam už stojí)
Míra : Ahoj, Dráčo tu ještě není?
Máchal : Čau.
Kubík : Ahoj, není.
Míra : Doufám, že dorazí brzy…teda jen aby vůbec dorazil. Moc se mu sem přeci nechtělo.
Máchal : Určitě dorazí. Vždycky chodí v čas!!!
Kubík : Hele Máchale, dej mi k tobě prosím tě klíče.
Máchal : Zapomeň. Nos si je sám!
Kubík : Jen na chvíli, nechci aby mi cinkali na krku a ty máš větší kapsy.
Máchal : Tak fajn, hned jak skončíme si je ale vezmeš.
Kubík : Jasně.
(Kubík podává Máchalovi ty klíče a přicházející Dráčo uvidí ten provázek na klíče)
Dráčo : Ahoj, ukaž to na ty klíče…to nokiácký je fakt super. Jo sorry, že jdu trošku pozdě. Ještě jsem narychlo večeřel.
Míra : Fajn v pohodě. Tak vyrazíme?
Máchal : Ty nějak pospícháš!!!
Míra : Chci už to mít z krku. Mám hlad, nestihl jsem se doma najíst jako dráčo.
Kubík : Tak jdeme…
Máchal : Do akce!!
(zasměje se tomu co řekl)
4. KRAJ LESA
Kubík : Hele, takže budeme vyrážet v pěti minutových intervalech, jasné. Já vám to budu měřit a sám půjdu poslední.
Máchal : A první půjde Míra.
Míra : Ať jde první Dráčo. Vypadal, že se nejvíc bojí.
Dráčo : To je blbost, ale klidně. Nemám důvod proč se bát!
Kubík : Fajn a nezapomeň…sraz u kapličky.
Máchal : A kdyby se komukoliv něco stalo, tak hned zavolat ostatním.
Kubík : OK. Tak můžeš vyrazit Dráčo?!
(po 5 minutách)
Kubík : Tak můžeš Míro vyrazit.
Míra : Fajn…
Máchal : A nechceš si to třeba ještě rozmyslet?
(Máchal s Kubíkem se mu smějou a Kubík ještě říká)
Kubík : A znáš to Míro…Kdo se bojí, nesmí do lesa!!!
(Míra nic neříká, odchází, zvedne jen ruku v pěst a ani se neotočí a Máchal na něj ještě volá)
Máchal: A neboj. Je úplněk, alespoň uvidíš líp na cestu.
(Míra pro sebe)
Míra : No, to je pravda…
Kubík : Bude to ale ještě prča, ne?
Máchal : Určitě.
Kubík : Pak by jsme mohli zajít do potoka…na pár J
Máchal : Jsem pro…není co řešit!!!
Kubík : Hele, už je to 5 minut. Měl by si vyrazit.
Máchal : Očka, tak já jdu…až půjdeš ty, pozdravuj cestou vrahy a příšerky.
Kubík : Vole…hlavně mi neztrať ty klíče.
Máchal : Neboj, mám je v kapse.
Kubík : Tak zatím čau.
Máchal : Čau u kapličky.
(Máchal už odchází a Kubík na něj volá)
Kubík : A pozor na vrahy s motorovkou.
(Kubík se směje…Máchal už ho ale neslyší)
5. U KAPLIČKY a)
(Máchal a Dráčo sedí na schodu, Kubík akorát přichází)
Kubík : Nazdárek, poserové, tak jdeme do toho potoka na to pivko? Jaká byla vůbec cesta.
Máchal : Naprosto OK!
Dráčo : U mě taky, ale Míra se nějak nedostavil.
Kubík : Jak to? Šel druhý, hned po Dráčovi. Kdyby byl někde po cestě nebo se mu něco třeba stalo, tak bych na něj narazil já nebo Máchal.
Dráčo : No, já sem přišel, dlouho jsem tady čekal…nikdo nešel a pak přišel rovnou až Máchal.
Máchal : No a já cestou nikoho neviděl.
Kubík : Já taky ne.
Máchal : A je blbost, aby zabloudil. Zná to tady až moc dobře.
Dráčo : Určitě si z nás dělá legraci. Jak kdyby jste ho neznali!!!
Máchal : Pravda!!!
Kubík : Nic, dáme mu tak půl hodiny a pak se ho vydáme hledat. Možná se mu vážně něco stalo. Počítám ale stejně s vaší teorii, že na nás za chvilku vybafne.
(po půl hodině)
Máchal : To je vůl…už jsme mohli bejt dávno u potoka a pít pivo. Zkuste mu někdo zavolat!!!
Dráčo : OK…tak moment.
(Dráčo volá mobilem)
Kubík : Tak co?
Dráčo : Nic. Nebere to!!!
Máchal : Tak se rozdělíme a půjdem ho hledat.
Kubík : Fajn, já půjdu sem a ty zkus ještě jednou projít tu cestu. Dráčo, ty zůstaň please tady, kdyby se náhodou vrátil. Jo?
Dráčo : Fajn, počkám tady, ale vy dělejte. Kdyby se něco dělo, tak mi zavolejte.
Máchal : Jóó!!!
6. U KPLIČKY b)
(Dráčo slyší nějaké šustění a šramocení ve tmě, záběr z očí vraha je vidět Dráčo, vrah ho pozoruje za křovíkem.)
Dráčo : Krošťovko, je to už docela trapný, vylez. Kluci tě šli už hledat…SLYŠÍŠ?!!!
(vrah kapličku pomalu obchází a Dráčo jde k původnímu šumu)
Dráčo : Hovado, vím že tam jsi. Vidím tě!!!
(za ním praskne větvička…Dráčo se prudce otočí a ze tmy na něj vyskočí vrah(nikdy není vidět…je vždy vidět jen jeho pohledem) a prudce ho srazí k zemi…tma!!!
7. LES U KAPLIČY
(Kubík není tak daleko od kapličky a něco slyšel. Jde se tam teda podívat. Vidí mrtvého, potrhaného Dráču, dost silně zkrváceného. Kubík vytáhne telefon a volá hned Máchalovi (sedí při tom před mrtvým Dráčem)
Máchal : Tak co? Už jsme ho našli, blbce?
Kubík : Někdo zabil Dráču!!! Přijď hned ke kapličce, dělej!!!
Máchal : Kurva, už běžím…
(na Kubíka běží vrah…je to vidět opět pohledem vraha. Je slyšet funění. Kubík hned rychle vstane a přiskočí pro klacek, který sebere. Vrah na něj doráží…boj. Kubík pak nějak uskočí a velmi silně ho udeří!! Někam do hlavy. Vrah je ochromen a přestane bojovat. Kubík utíká rychle pryč do lesa. Svalí se na zem a volá Máchalovi)
Kubík : Uteč rychle pryč!!!
Máchal : Jsem už skoro u kapličky. Proč?
Kubík : Viděl jsem to, co zabilo Dráču. Je to něco mezi vlkem a medvědem. Možná budu vypadat jako blázen, ale viděl jsem VLKODLAKA!!
Máchal : Cože? Co je to za nesmysl?
Kubík : Utíkej na policii, sejdem se tam. Zranil jsem ho…rozsekl jsem mu kůži u oka, rych…
(to už Kubík nedopoví, skočí to na něj zezadu a srazí k zemi…bude vidět jen na zemi jeho telefon a Máchal bude říkat)
Máchal : Co rychle? Kubo? Jsi tam?
8. LES
(Máchal začne rychle utíkat, je vidět, že za ním běží vlkodlak (opět jen z jeho očí) – střihy. Máchal běží rychle, ale vlkodlak se k němu stále přibližuje a dohání ho. Vlkodlak mu skočí do cesty, Máchal rychle couvá zpět. Zakopne a spadne na zem. Plazí se pryč…to je vidět z pohledu nestvůry. Máchal si dá ruce před hlavu a vykřikne)
Máchal : NÉÉ!!!
(na strom a na listí vystříkne krev. Na zemi leží kubovo klíče. Vlkodlak na ně kouká. Tma)
9. PARK
(tři týdny po té…je slyšet hlas, není vidět, kdo to říká. Kamera jede)
Hlas : …nebuďte sraby…dáme si stezku odvahy na místě vraždy.
(záběr na dva kluky, kterým to ?hlas? říká)
Hlas : Takže za dva týdny, chlapi…
(záběr na Míru…má rozseklé obočí a kůži u oka a na krku přívěšek – šnůrka na klíče nokia.)
Míra : Bude úplněk, alespoň líp uvidíme na cestu. A nezapomeňte, kdo se bojí nesmí do lesa!!!
KONEC