Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVerunce pod polštář
23. 04. 2004
5
0
2877
Autor
Kratas
Verunce pod polštář
Šouravým krokem po chodníku
na Vinohradský,
když před duší
nemá smysl utíkat.
Probíráš se ze svého prvního snu,
prvního pláče,
vzdechu.
Už říct dobré ráno,
bylo by na místě
zastavit
útěk,
posbírat kamínky a přinést Ti první dárek.
Vstávej,
vše schoval jsem pod polštář.
Fotku,
lístek s adresou
a kamínek z chodníku,
abys věděla, že jsem
a budu.
Svět není šedý, i když jak kde :-). Bohužel nostalgie mě provází na každém kroku, ale já vždy doufám a optimismus vždy vykoukne z poza rohu a řekne "Bude líp".
Mně to připadalo mírně nostalgické, ale zároveň optimistické do budoucna :)
Forma, zpracování i barvičky mě docela oslovily, i když nemyslím, že svět je šedý.
T
Miroslawek
28. 04. 2004Miroslawek
28. 04. 2004
Myslím, že kritický pilník muže zajet jakkoli hluboko, pokud se to týká zpracování. Pokud by měl zasahovat do obsahu myšlenky, pak by to byl nesmyls a to by se mě dotknout mohlo, ale pokud to bude o formě a stylu tak ať si mě třebas přebrousí vejpůl.
Miroslawek
28. 04. 2004Krásnoočko
23. 04. 2004
Držím palce, uvidíš že to půjde!
(Taky mi tak říkali, když jsem byla malá)
uli: Já tak říkám taky malé
Elyn: mile? To někdy i nemile. Nerad vzpomínám, radeji jsem a budu.
Noe1: V tihle chvíli hodně vědomé pocity