Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKrabice
07. 05. 2004
0
0
1305
Autor
SPRITE
Na půdě, mezi pavučinami a prachem spousty let ležela....
Otevřela jsem něco, co dlouhou dobu nespatřilo denní světlo. Leželo to, dýchalo a čekalo na tu chvíli,...
Pomalu setřu dlaní prach, podívám se na víko a pomalu otvírám. Dýchá na mne minulost,
spousty sná, přání a lásky, kterou jsem neměla komu dát.
Tam ve tmě, která svazovala mou duši, jsem pohladila své šedivé vlasy, které dřívě měly barvu ohně a vzala do rukou fotografii.
Usmíval ses na ní, na louce plné květin.
Zažloutlý rámeček mi připomenul, jak je to dávno,...
Černobílý obrázek dávno ztratil svůj lesk, stejně jako mé staré a unavené oči.
Nikdy jsem nezapoměla nato, co jsem ti kdysi dávno slíbila!
Právě dnes je tomu 60 let,...
Více jak půl století je tomu, cos odešel a už ses nikdy nevrátil...
příliš násilně se snažící hrát na city, řekl bych...trochu moc patosu na tak malém prostoru. pointa se mi nezdá býti pointou. možná kdybys dal povídce víc prostoru...ale tímto tématem je opravdu písmák prolezlý...