Utrpení v nemožnosti lásky

Kus duše, kus duše mi vyrvali z těla a neptali se.

Stín mé lásky stál, nepohnul se, mlčky sledoval svou zkázu.

Tyto sobotní myšlenky jsou děsivé a spalující.

Snad mi andělé dovolí vše s lehkostí jejich křídel prolétnout,

avšak má naděje je tak prchlivá a stále se vzdaluje.

Proč zrovna já?

Nemám kam jít, kde spát....nemohu otevřít dveře.

Ta myšlenka, že je tam s ním jiná žena, mi rve duši ven.

Co musím ještě vydržet?

Mé lásky jsou tak děsivé, ničivé a ponižující.