Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJavory
05. 09. 2000
4
0
3882
Autor
Sarken
Milníky pocitů
zas jednou bez citu
šumí v korunách
vypráví o něze, kterou nepoznali
očima po runách
slídivě
hledají květiny
na lesku patiny
načmárané štětcem času
Ve stínu javorů
chvějivě
stříbrných příborů
hladím sedmikrásku
prsty modré touhou
snad přivolám lásku
uvadlých kopretin
tkanou na provázku
cizích tváří
spojených
do sítě osudu
semínkem žaludu
zlatou září
podél našich dlaní
Tak lehko se zraní
co člověk touží ctít
v kleku před branou
naději odranou
zdviháme na čestný štít
klíč rukou sevřený
bolestně
mou pýchou zadřený
bojíme se otočit
Tam uvnitř se totiž skrývají naše duše
Miroslawek
02. 10. 2000
Můžu něco psát nebo říkat?
Vždyt všichni toho řekli daleko víc a samozřejmě líp,než bych to vyjádřila já..
A jak řekla Falka Tip,je hloupě málo,ale já se prostě neudržím..
Sestrićka ja viem a vieš, ono tie slová zase nie sú až tak potrebné. Možno však teraz chápem viac. Ďakujem :o)
*!
Stevenson: Vrátila jsem se a vidím to stále stejně. A ještě se vrátím. Proč ne horce, celá ta báseň je horká... ale horce, to ještě neznamená ukvapeně. :o)
Oho... Sarkenko, jedna z tvých nejlepších... jako bys ani nehledala slova... padala ti na papír rovnou z očí, viď? Musím se sem ještě vrátit, ale už teď vím, že tip je hlupě málo. Promiň mi ho.
ne zas tak horce jasko Falka.. a to víš, ja bzch tam sem tam viděl víc rzmečku.. ale TIP-- i TOP..
to znám...
dlouhá léta mi o tom
za nekonečných nocí
nespočetných dnů
šeptala přítelkyně
Samota
javory...
semena ve tvaru klíče
a lze je otevřít
co skrývají?
život? asi
touhu? snad
prázdno? možná
strach? z obnažení
studenou pachuť dávno minulého jara
po kterém nepřišlo léto
proč jen ten klíč nikam nepasuje
javory...
stojí spolu, v lese
jeden vedle druhého
bok po boku, tak blízko
a jen konečky prstů
hladí nepřekonatelnou vzdálenost
PS
sám Osud nestačí... to přece víš
*
je tak snadné zranit sobce
však kdo umí nesobecky milovat
tomu neublížíš
on nezná nešťastnou lásku
jen neopětovanou
a ta je lepší než prázdnota
mnohem lepší
Tam uvnitř se skrývá víc...
Nevím jestli jsem pochopil co jsem pochopiti měl
Nevím jestli mám když měl bych mít
Nevím a právě proto vím co měl bych se někdy dozvědět
Ach...
TICHO