Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Kitharista v proměnách času

08. 06. 2004

3697

Autor

johanne

... pro všechny kytaristy i pokušitele kytar :))...

U prachaté silnice:
Na koleníku seděl kytarista Joshua /Američan/. Kyselé drzevo jeho spalo v černé kukle. První kára, druhé auto, trzetí povoz - to je provoz, bublal si pod zuby. Joshua totiž stopoval. Nekonečně kohosi ušlapal a jeho orga(ni)smus to vycenil utrysknutým nadšením. Hops a chmel a už stál u informačního okénka krysy(leru). Ma'am v chrysleru smekla paruku: "Jaký to kraj?"
"New! York!" sypal Josh. UÁ!
"Yorkshire? C'mon!"
Joshua kytarista kmonl a vsedl vsedě v sedlo kryslera. Jak voda plyne pomalu, plynul i čas. Den. Noc. Day. Night. Den. Noc.
Inu, co dělat? Madam a Joshua vystrzidali much a mušek poloh, jak sedět v kryse. (…). Stále stáli, stálé Stall. Joshua se rozštěkal. Znova! Ne! S měděným srdcem vystoupal ven. Když už chrysu stopl, musel ji i odstopkovat. Mávl, motor naskočil, Joshua už ne. Urputně smutně nadával kryse i dámě s nepravou rukou.
Sedl na loketník a rozepjal kuklu se slaným dřevem. Kukla pukla a kytarový motýl vzlétl. Máchl dvanácti strunami a letěl odpilovat mračí drápy. Joshua zarotoval na podpatku a zde(j)chl se do mědvěsta.

U zpráchnivělého pultu:
Ly/iry-eura-koruny!, četl na Billově boardu a všel do vnitra. Jaké klamání zakousl! Lačně po lyře, dostavil kous minci.
"Bez strun?" zahýkl Joshua osel.
"No jistě!" odfrkl prodavač kůň za deskou.
Tak ve směnárně padl Joshu a vyklusal pryč.

U prašivého kupce:
Ze ztu(c)hlého krámku se ovívalo drkotání na struny. Starzec kupec třepal žebernatcem přisátém na vývěsním kopí obchodu.
"Zmiz, pijavice sosatá!"
"Abrakadabra! Ty zmiz!" zakliňoval se žebrák o kopí.
"Zmiz, zmiz!" čároval kupec žebrákovcovy prsty nožem.
Joshua jim ne(u)kazoval hru. Nastoupil do krámku. Vybírání je trestné!, četl. (Slovo "kasy" bylo bílou barvou). Lekl (se) a rychle rychle se chopil druhé kytary.
"Co chceš?" zableskl bouřně kupec.
Joshua se rozklepal.
"Vstupte!" zahřměl bouřně kupec.
Joshua se přestal klepat. Rozkázal na kytaru a zdeptal se: "Žádáš…?"
"Co máš?"
"Nic!"
"Víc!"
"Nemám!"
"Nedám!"
Poutal se rozlitý boj. Tak v krámku padl kupec a Joshua vycválal ven.

U prašné cesty:
Joshua seděl za humry na zabenděných jablkách a láskyprázdně brnkal na kitharu. (Sh)rabovalo se listí a (roz)pouštěli draci. A natřetí, z něčeho víc, struna E zapraskala, zežloutla a spadla. A struna D zčervenala a opadla. A dál a dál…
Inu, co dělat? Kolem prošla starženka… :).
Když se jí bezelstně svěřil, bezzubě odpověděla:
"Chlapče, že toliko je podzim. Opadavé stromy ztrácí listí a kytary struny."