Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se69 poem
Výběr: rebecca13, Kid_A
06. 06. 2004
14
0
2390
Autor
orangeraie
rozejdu se s tebou
a budu chodit s jazzovou zpěvačkou
která se nám včera ztratila
v rukách semknutých do čtverce
rozejdu se s tebou
a po celým měste rozvěsím
obrázky mrtvol
s květinami místo hrudního koše
budu chodit s jazzovou zpěvačkou
a každou noc ji budu podvádět
s tebou
****
vlaky jsou ďáblovy prsteny
třískají o stůl až se bojím
že se mrakodrap semkne do sebe
nadechne se a spadne
třiskají o stůl až se bojím
že se mi vznítí zámek od pokoje
a nepůjde zamknout když
to budu nejvíc chtít
skočím z okna
zabiju se sebevraždou
třináctiletou s krátkou sukýnkou
na náměstí bez bot usměvavou
s tamburínou
s cigaretou
zabiju se
****
píšu ti 69 poem
nemám ve svý básni
místo pro nikoho dalšího
vyprávím ti sny jako denní zprávy
vyprávíš mi koncerty bez hudby
yoko ono kterou jsem si vždycky
představoval nahou
ale to byla ještě mladá
a já ještě nenarozenej
vyprávím ti sny jako denní zprávy
vlaky jsou ďáblovy prsteny
stočený u mě na polštáři
do ohnivýho ornamentu
kterej spolknu a budu nosit
v břiše jako talisman
pro štěstí
abych vám dokázal
neublížit
a budu chodit s jazzovou zpěvačkou
která se nám včera ztratila
v rukách semknutých do čtverce
rozejdu se s tebou
a po celým měste rozvěsím
obrázky mrtvol
s květinami místo hrudního koše
budu chodit s jazzovou zpěvačkou
a každou noc ji budu podvádět
s tebou
****
vlaky jsou ďáblovy prsteny
třískají o stůl až se bojím
že se mrakodrap semkne do sebe
nadechne se a spadne
třiskají o stůl až se bojím
že se mi vznítí zámek od pokoje
a nepůjde zamknout když
to budu nejvíc chtít
skočím z okna
zabiju se sebevraždou
třináctiletou s krátkou sukýnkou
na náměstí bez bot usměvavou
s tamburínou
s cigaretou
zabiju se
****
píšu ti 69 poem
nemám ve svý básni
místo pro nikoho dalšího
vyprávím ti sny jako denní zprávy
vyprávíš mi koncerty bez hudby
yoko ono kterou jsem si vždycky
představoval nahou
ale to byla ještě mladá
a já ještě nenarozenej
vyprávím ti sny jako denní zprávy
vlaky jsou ďáblovy prsteny
stočený u mě na polštáři
do ohnivýho ornamentu
kterej spolknu a budu nosit
v břiše jako talisman
pro štěstí
abych vám dokázal
neublížit
cup_of_tea
03. 10. 2004hippiesanda
20. 09. 2004
jednak se to dobře čte, jednak je to velmi zajímavý :))
fajn (až na tu yoko... nic proti ní, ale :o)
*
dismorphia
08. 06. 2004cup_of_tea
08. 06. 2004orangeraie
06. 06. 2004navzdory_čtenářům
06. 06. 2004
Mě se to líbí moc, nevím čím to, ale nějak to ve mě probouzí stejný pocity jak v Kerouacovi - Podzemnících - dopis od Mardou, esli to znáš - nicméně podle mě se to povedlo, hloubku v tom nehledám, prostě to působí - tip.