Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOni
Autor
Dido
Na zastávce lidé stojí opuštění,
na slunečních hodinách čas se zastavil,
další tramvaj veze duše do vězení
a sotva se rozední, noc přijde za pár chvil.
Je už tohle život, nebo ještě není?
Vždyť na další cestu už nikdo nemá sil.
Kráčí děti Beznaděje,
kráčí Naděj bez dětí,
co překáží v rozhovoru
vynáší se do smetí.
Kdekdo hledá v popelnicích prošlé vysvětlení,
kdekdo na zeď srdce se snaží házet hrách,
kráčí lidé bezejmenní, smutní, vyděšení,
ten, kdo v ten den sám strach nemá,
nahání jim strach.
Přijdou v duchu trochu zvadlém, žádná svatozář,
až stanou večer před zrcadlem,
uzří vaši tvář…
Na zastávce budete stát s nimi opuštění,
v myslích, v srdcích, v bledých tvářích čas se zastaví,
zneuznaní, unavení, smutní, poranění –
Jsou rány, co se nezahojí, věci, co se nezpraví.