Cesty I.

člověk se má snažit

být milý spíš než arogantní

život je pak pro všechny

s n e s i t e l n ě j š í

zuby si čistím aspoň třikrát denně

i sliny ničí sklovinu říká

můj starý hodný zubař

má dvacet let cukrovku

a deset leukémii

doktorům nevěří (jen zubařům

a porodním bábám)

klidně si píšu básničky

každý nemůže být Ezra Pound

nebo klavírní virtuóz

i cinkání na triangl

je působivé a tříbí smysly

některým se i líbí

snažím se jíst málo a často

(nekolísá hladina cukru v krvi

a tělo neřve hlady)

ale nejraději jím

když mám hlad jako vlk a večer

to se nacpu sekanou

a bramborovým salátem

dám si pivo a cigáro

praštím sebou na postel

a čtu si dobrou poezii

třeba Emily nebo Nelly

nebo Franze

(Franze miluju)

to jsem snad  ještě šťastnější

než po hodině vzrušivého sexu

snažím se naslouchat jiným

opravdu se vciťovat do jejich pocitů

když jde ale téma mimo mě

nebo nemůžu pomoct

tak se moje mysl vznáší tam

kde jí je dobře

třeba ve snu kde jsem

borovice na břehu jezera

tvář se neutrálně usmívá

a přikyvuje (někdy po balkánsku)

poznávej cizí země ať víš

jak se máš doma dobře

nebo taky ne

nesmíš ale vyrazit

do gheta pro omezené turisty

ale s báglem pěšky

proputovat zapadlé vesničky

to se mi podařilo v Řecku

a občas vyšplhat na vysoký kopec

abys získal-a přehled nad krajem

i nad sebou

nesmíš se nechat odradit

albánským pastevcem který tě

cestou znásilní

ty scenérie a pocit vítězství

nad vlastní leností stojí za to

a pak

pusté hory jsou plné měsíčního svitu

sama se tu toulám

kochám se tou průzračností

víš že na Olympu žili

i lvi?

a pak sejdeš do údolí ponoříš

se do zelinkavého Egejského moře

a řecké mytologie

a když vystoupíš z bájných vod

cítíš se jako Afrodíté

krásná a vilná a plodná

a zrovna teď víš, víš

že právě teď

skutečně žiješ!