Kdybys jen byla

Nerozumím svým zábranám,

ruce přiložené na studeném skle

Nekonečný odraz a pohled do svých očí

slyším se jak říkám

kdybys jen byla

co pohlcuje tvou rádoby krásnou duši?

Že by láska?

Ta ještě ne, ta se pro tebe stává rytířem

Ne jako všechen ten uspěchaný cit za tebou

Zním prosebně

Bojím se rána

bojím se toho až tě opět uvidím

Nedobytná královno

hýčkaná, ochraňovaná

v nočních můrách svých prozrazená

kdybys jen byla

na okamžik oddaná hříchům toulání

a přestala myslet

na věčné pro a proti

kdybys jen byla

sochou z mramoru

opracovaná duhovými perlami

životem nedotčená

kdybys jen byla...