Jen pro Tebe

Kde je Ti Hanko konec....

Jen pro Tebe Lžu, abych mohl milovat, a to jen pro Tebe, má krásná paní, však opovaž se mne litovat, raději miluj mne - až do skonání. Každý jsme na jedné straně řeky, a přes tu vodu stojí most, ten spojí nás na nekonečné věky, most pro lásku a pro radost. Ta dravá řeka to je život, ten most to je naše síla, a každý v řece zaražený pilot, znamení, že jsi mne políbila. Vnímám tvou auru, laská a hřeje, dušička okřívá, srdce se směje, obratem předám Ti trochu té svojí, doufám, že hladí Tě, konejší, hojí. Kratičké setkání, dotek rtů na tváři, v mysli mé splašené, báseň se utváří. Posílám depeši, míří Ti do duše, doufám, že na lince nedošlo k poruše. Pošli mi odpověď, adresu přikládám, v toužebných obavách karty si vykládám. Srdcová královna klade mi otázku, zda jsme my na Zemi zrozeni pro lásku. Uhýbám pohledem, stydím se, věřte mi, pak ale přemýšlím o lásce, o Zemi. Vzpomenu na Tebe, Amor hned vystřelí, stydět se za lásku? Kdepak - jsme dospělí! Pravdu máš, královno, pro lásku zrozeni, dychtiví; toužící, šťastní i zhrzení, stále to zkoušíme jak můry do svíčky, své tajné představy ukryté pod víčky. Teprv když nadejde okamžik Spojení, nádherně upřímné jak matčino kojení, dochází k přenosu na stejné frekvenci, pod kůží běhají rozkošní mravenci. Uléhám v poklidu, nořím se do spánku, a myslím na krásku, na lásku, na Hanku... Své sny si maluji s pocitem malíře, na plátně se Kráska usmívá na Zvíře...

---