Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMáš mě samozřejmou?
28. 09. 2000
2
0
4329
Autor
J
Jsem tady,
stojím u okna.
Sotva ses vrátil domů.
A přesto,
jako bys mě neviděl.
Potkal jsi mě
-dnes už v našem - bytě
a nic.
Žádný pokus o kontakt.
Proč už to není jako dřív,
když jsme se potkávali v parku?
J: já potřebuju zalézt učitě.... cokoliv jiného je vyčerpávající a pouze z "povinosti"
J: tak to sem asi nějakej jinej. potřebuju svou jeskyni ale nejsou v ní ani noviny a rozhodně ne samota (i když občas je potřebná i ta ale ne po příchodu...) ale spíš se tam jdu ohřát před světem.....a nemyslím tím "kamna"
taky bych si ráda na chvíli někam zalezla - i když nejsem chlap-jenže pro samé malicherné starosti kolem běžného provozu jaksi nezbývá mi čas....tak si večer zalezu do písmáka a schovám se tam....*
tak jsem zjistila čistě teoreticky, že muži obecně, když se vrátí unavení z práce, potřebují zalézt do svých "jeskyní" (tzn. noviny, jídlo, samota, ticho pro jejich uši) než jsou schopni komunikovat...?
jak snadno zevšední i zlato, když je stále na očích... jak snadno znevšední i tráva, kdyč se člověk skutečně podívá
Váhám, co napsat, čiší z toho spousta zklamání, snad i opuštěnosti…co mu dát tuhle básničku přečíst?
klárka: JO!!!
tez jsem zazil a veru, neni to moc pekna zkusenost. no clovek by si mel udelat jasno v sobe a pak pripadne zahajit utok na milovanou osobu - pokud je ovsem jeste milovana a jevi se to jako smysluplne. ale hlavne to nenechat spat. jakmile si totiz tato "realita", ci jak to nazvat, zacne snit svuj vlastni sen, vetsinou je uz pozde a je to jak se rika v ..., no nerad bych byl sprosty. preju Ti brzke vyjasneni situace se stastnym rozresenim, nejlepe nekde v parku, totiz v obyvaku u Vas doma :-))
libi se mi nalehavost teto basne...
J: no nemusíš, ale můžeš, třeba do pošty ... teda já asi vím, ale přeci jen jistota je pro skota nebo jak je to přísloví
Snad... zkusit se taky chovat stejně, jak tenkrát v tom parku?
(Třeba, nastavit mu nohu?)
:-)
Díky za Tvůj pohled.Dochází mi, že někdy jsme šťastní a ani o tom nevíme, ale přesto...
Takové ze života... co říci? To se stává... nebo nejsi jediná... nebo cokoliv jiného. Dá se doufat, že to čas zase trochu spraví. Když to nezhorší
Řekl bych spíš, že to je lyrika ... ale na mě nedejte já to sám u sebe nepoznám:-))
To je opis nejnovější situace? Nebo nějaká starší?
Jinak coby poezie se mi to líbí
Dobyl jsem pevnost a vní byl jenom prsten, takový malý jen trochu se blýskal a co já řeknu těm ostatním svým vojákům nemůžu takhle skončit. Hradby byly vysoké a když jsem je udolal byl jsem zklamaný, že toho tam tak málo bylo, i když se to nedalo změřit. Větev praskla a jablko bylo trošku jiné než jsem si myslel.