Srdce mé

přeji Ti abys nalezla štěstí. Asi se již stalo že jo (:

Píšeš srdíčkem, konec se mi moc líbí. Tip.

ale já neoplákavám jeho smrt, jen ztráru. on nezemřel,ale opustil mne

Pěkné, chápu to, ale vlásky byly lepší... Nicméně mám pocit, že někteří tady nepochopili, že tohle je pouze hříčka, miniatura a žádná velká poezie

tak fajn....

Brzo zjistíš, že není třeba oplakávat žal... pravý básník (a to není z mojí hlavy) se pozná tak, že píše o věcech, které se ho netýkají tak, že to vypadá, jako by se ho týkaly... když tuhle větu přečteš dvakrát, opravdu dává smysl :o)

dokonce dává smysl i napoprvé...ty čteš moje trapné pokusy o básně....ty mi opravdu nejdou....přečti si povídky...třeba pěšáka nebo něco...to mi jde mnohem líp,ale díky

to je na mě moc dlouhý...asi...zkusím to pak, jo? dám Ti vědět:o)

všem moc dík

mně se moc líbí a na Tvůj věk je super - velký tip

Někdy máme pocit, že jsme ztratili. Když se pak ohlédneme zpátky, zjistíme(možná), že nám bylo naopak dáno. Být s člověkem, kterého milujeme, byť jen chvíli, je krásnější a veselejší než ho minout. A měl-li nás doprovázet jen krátce na naší cestě tímto světem, a doprovázel-li nás, pak my bychom se měli umět loučit s krásnou vzpomínkou v srdci...

Zase - první sloka se nadýchla k pěkné básničce, pak to poněkud zklouzlo.

No...hmmm, co k tomu říct...vzhledem k prologu raděi pomlčím.

no to snad ani není možné... když už píšu, tak si to aspoň zkontroluji... nic neříkající, podprůměrné dílko... zkus si tady něco přečíst a pak se zamyslet nad tvorbou....

Pokud budu věřit tomu, kolik je Ti let... a věřím... tak ta básnička se mi líbí moc... Ale, co to kecám...(!) od kdy posuzuji věci podle toho, kdo je jejich autorem... nebo dokonce… kolik je mu let... promiň… Je krásná...(!) a ten konec... "Srdce mé již nevěří, nedoufá a nezná...." tak ten je přímo brilantní... TIP*... a díky!